Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Václavák před sto lety: zdejší alej chodili okusovat zajíci z Vinohrad

  10:15aktualizováno  10:15
V horní části pražského Václavského náměstí ve čtvrtek začala výstava, která zachycuje proměny, jimiž místo prošlo v minulých stoletích. Je možné porovnat vzhled Koňského trhu, kde obchodovali se zvířaty, senem a obilím, s městskou třídou křižovanou tramvajemi.

Zajíci z Vinohrad se den co den stahovali na Václavské náměstí, aby si tu pochutnali na kůře stromů v alejích. Před sto lety běžný obrázek, dnes naprosto nepředstavitelný úkaz.

Fotogalerie

Nejenže Vinohrady od hlavního pražského bulváru odřízla rušná magistrála, z náměstí také dávno předtím zmizela většina stromů. Musely ustoupit stavitelským plánům.

To však nebyl jediný důvod, proč šestiřadé aleje v devadesátých letech 19. století zmizely.

"Byly vykáceny i proto, že skomíraly. Kolem nich totiž vedlo plynové potrubí pouličního osvětlení a plyn, který z něj unikal, stromy otrávil," vypráví architekt Petr Kučera, autor nové výstavy Příběh Václavského náměstí, která od čtvrtka zdobí horní část náměstí.

Expozice na obrazech a fotografiích ukazuje různé tváře tohoto důležitého místa. Tedy všechny ne – žádné obrazy z dob, kdy prostranstvím šplouchal potok do rybníka s mlýnem v místech dnešního Můstku, se bohužel nedochovaly.

Tržiště se senem a obilím

Náměstí vzniklo před šesti sty šedesáti šesti lety při založení Nového Města Karlem IV. Obchodovalo se tu s koňmi, ale i se senem a obilím. Své boudy tu měli pasíři a měšečníci a v dolní i horní části náměstí lidi děsila šibenice.

O výstavě

Kdy: od 17. 4. do 11. 5. 2014

Co: Fotografie a obrazy s proměnami náměstí v 19. a 20. st.

Kde: Horní část náměstí Komentované prohlídky: 26. 4., 3. 5., 10. 5. 2014 vždy od 14:00 hodin.

Skicami z této doby, kdy se náměstí říkalo Koňský trh, výstava začíná.

"Na nevydlážděném náměstí se nacházela také trojice barokních kašen. Dvě z nich jsou dodnes v Čechách k vidění. Koupila je jiná česká města – Hořice a Třebechovice pod Orebem," pokračuje v příběhu architekt.

V průběhu devatenáctého století se tržiště proměňuje v reprezentativní prostor. Trhy se stěhují do kamenných obchodů, náměstí získává veřejné osvětlení a mění se v parkovou promenádu s již zmiňovanými šestiřadými alejemi.

"Původně se mělo za to, že aleje byly lipové, ale když se zvětšily dobové fotky, zjistilo se, že tam byly i jasany, akáty a javory," zmiňuje před fotografií Kučera.

Jak šel čas

1348 – vznik náměstí Koňský trh u příležitosti založení Nového Města Karlem IV.
1848 – přejmenováno na Svatováclavské náměstí
1865 – instalace plynového osvětlení
1875 – zbourány hradby a Koňská brána
1876 – vysazeno stromořadí (šest řad v horní části a čtyři v dolní)
1884 – projela tudy první tramvaj tažená koňmi
1891 – dokončena výstavba Národního muzea
1895 – vykácena alej, stromy přemístěny k chodníku
1900 – projela tudy první elektrická tramvaj po kolejích přemístěných k chodníku
1912 – vystavěn pomník sv. Václava v horní části náměstí
1927 – tramvajová trať se přemístila doprostřed náměstí
1968 – pod náměstím vznikl první podchod
1980 – přes náměstí přestaly jezdit tramvaje

Proměnu náměstí v reprezentativní prostor doslova korunuje výstavba Muzea království českého v místech, kde ve středověku stála Koňská brána.

Dynamické změny devatenáctého století však nekončí. Zvažuje se dokonce, že by se bulvár protáhl přes Staroměstské náměstí až na Letnou. Co na tom, že by se musela zlikvidovat velká část Starého Města. Z plánu naštěstí sešlo.

Tvář náměstí pak významně mění doprava. V roce 1884 jím projela první tramvaj, tehdy ještě tažená koňmi. "Zajímavé je, že při cestě z Vinohrad ji táhl pouze jeden kůň, ale nahoru museli být tři," přidává Kučera.

Mizí aleje, přibývají auta. A když už jich je na povrchu plno, vrhají se stavitelé do podzemí.

V šedesátých letech dvacátého století tak vznikají první podchody a vestibuly, staví se metro, tramvaje mizí a náměstí od Muzea odsekne Severojižní magistrála.

Současnost už pak vidí návštěvníci výstavy v srdci hlavního města kolem sebe.

Jakých událostí bylo náměstí svědkem

1918: Vyhlášení samostatnosti Československa
1939: Ohlášeno zřízení protektorátu
1942: Češi přísahali věrnost Německé říši
1945: Ohlášen konec války, znárodnění těžkého průmyslu a bank
1948: Oznámeno vítězství "pracujícího lidu" nad "reakcí"
srpen 1968: Na Václavské náměstí dorazily sovětské tanky
1969: Upálil se zde student Jan Palach a poté Jan Zajíc
Konec 80. let: Na náměstí proběhlo několik demonstrací proti komunistickému režimu
1989: Mohutná shromáždění na podporu sametové revoluce

O jakých proměnách se v poslední době mluvilo

  • Projekt revitalizace náměstí od studia Cigler Marani Architects

Město projekt vybralo v roce 2005. Podle plánu by se měly rozšířit chodníky, zmizet parkoviště a vzniknout tu čtyři aleje stromů. Nyní vše stojí na památkářích, kteří vystupují proti nájezdním rampám do podzemních garáží v dolní části.

  • Návrat tramvají

Uvažovalo se o obnově tramvajové trati mezi Václavským náměstím a Vinohradskou třídou. Na konci roku 2012 byl záměr zamítnut. Stále je však ve hře varianta, že by trať vedla z I. P. Pavlova hned nad "koněm" do Vrchlického sadů.

  • Zahloubení magistrály

Plán vznikl již za vlády exprimátora Pavla Béma. Buď měl vzniknout krátký tunel pouze u Muzea, nebo dlouhá varianta začínající u garáží Slovan a končící u Nuselského mostu. V dubnu 2013 byl tunel zamítnut. Nyní se hovoří o tom, že by mohla být magistrála stažena do dvou a dvou pruhů nad budovou Muzea.

  • Stánky

Během jara mají ožít opuštěné stánky na náměstí. Město využilo novelu tržního řádu, která umožňuje v omezeném rozsahu využít místa pro prodej a poskytování služeb mimo kolaudované provozovny. Stánků bude stát prozatím 11. Sedm je již obsazeno a čtyři se nově otevřou. Nyní se uzavírají nájemní smlouvy. Po revitalizaci se bude řešit podoba nových stánků.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.