Podnikatelé v Josefově, ale i jiné tamní židovské instituce mají speciální systém ochrany (psali jsme o něm zde). Díky němu se rychle dozvědí, že se v jejich okolí děje něco nebezpečného, a v krajním případě teroristického útoku budou mít více času zavřít obchody či restaurace a evakuovat zákazníky a turisty třeba do sklepa, kde mají mnohé firmy únikové východy.
Poté co tuto informaci zveřejnil restauratér Aaron Günsberger v médiích, se strhla vlna zájmu. Podnikatelé nejen z Josefova stojí o zapojení do systému. Téma bezpečnost a do značné míry i strach zkrátka v posledních měsících ovládají značnou část populace.
„Zapojeno je několik subjektů v lokalitě Josefova. Na základě medializace tématu se množství zájemců významně rozšířilo. Pro nás je velice důležitá ochrana oblasti jako celku a nejde jen o ochranu možných židovských cílů,“ řekl Günsberger. Organizace, které se na bezpečnostním systému podílejí, se proto nyní rozhodly, že umožní připojit se i dalším firmám a institucím.
„V základní podobě je zapojení bezplatné. Nejde zde o projekt, který by měl vydělávat. Hlavním záměrem je efektivní informování a varování v případě útoku nebo bezpečnostního incidentu,“ uvedl Günsberger s tím, že není vyloučené, že se systém bude rozšiřovat o nové funkce. A pak prý lze předpokládat náklady „srovnatelné s běžným pultem centrální ochrany“.
Případná expanze tohoto „režimu včasného varování“ se zatím týká jen Josefova, větší oblast by byla technicky náročná. „Budeme ale rádi, pokud se systém osvědčí a rozšíří,“ poznamenal restauratér.
Podrobně popisovat funkce ochrany nechce. Ale lze ji připodobnit k mobilní aplikaci WhatsApp, kde si uzavřená komunita lidí vyměňuje informace - v tomto případě varování. Základy vznikly v Izraeli a v armádě, pak se upravily do civilnější podoby.
Zajímavé je, že nyní v Praze na fungování tohoto opatření dohlížejí někdy i vysloužilí experti právě izraelské armády. Nejde přitom o řešení, kdy by se podnikatelé nebo tito bývalí vojáci chystali jít s případnými útočníky - hlavně teroristy - do střetu. Smyslem je dát lidem čas utéci.
Vnitro a židovské organizace
„Snahy židovských institucí chránit se ministerstvo vítá. V případě potřeby funguje jako konzultant,“ odpověděl Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva vnitra na otázku, zda má bezpečnostní systém smysl. Židovské organizace podepsaly letos v dubnu s ministerstvem Memorandum o spolupráci při zajišťování bezpečnosti židovských institucí.
„V rámci memoranda vzniklo Koordinační centrum pro měkké cíle, jež se pravidelně schází a jsou zde diskutovány otázky týkající se bezpečnosti židovských měkkých cílů,“ upozornil Korbel. Měkké cíle jsou místa s vysokou koncentrací lidí a obvykle malým zabezpečením. Jde třeba o školy, hypermarkety, židovská centra či památky.
Specialisté na bezpečnost říkají, že izraelské systémy bývají dobré a drahé. Avšak například bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý je skeptický, když odpovídá na otázku, zda má v Praze smysl se takto chránit. Chápe to ve městě, kde existuje reálné nebezpečí útoku.
„Nevím, do jaké míry mohou v centru Prahy očekávat, že je někdo přepadne. Stát se to může,“ podotkl Šedivý, který se v soukromém sektoru s podobnými režimy ochrany setkává výjimečně.
Jan Österreicher, expert z CEVRO Institutu, se domnívá, že takových „aplikací“ vznikne více. „O takovém konkrétním opatření se dozvídám poprvé. Vzhledem k obecnému zhoršení bezpečnostní situace očekávám, že podobných opatření bude přibývat,“ uvedl Österreicher.
Podle něj jsou snahy podnikatelů logické především kvůli pocitu bezpečí. „A pokud některým lidem opatření prováděná veřejnou správou nestačí, pak je jen správné, že se o svůj pocit bezpečí občané zasadí sami,“ dodal Österreicher.
