"Manžel má rakovinu, musela jsem opustit zaměstnání a sociální příspěvky nejsou vysoké. Nezbývaly nám peníze na to, abychom syna drželi na vysoké škole v Praze, musel si najít práci," popisuje dvaapadesátiletá paní Marie z Kladna.
O svého nemocného manžela se stará bez pomoci a přiznává, že je to psychicky i fyzicky nesmírně náročné.
Takových lidí jsou v kraji stovky. Často se nemají o péči s kým poradit a jsou ve špatné finanční situaci. Paní Marie je jednou z klientek nového polocharitativního Hospice svaté Hedviky, který bude poskytovat ucelenou péči o nevyléčitelně nemocné nebo umírající v domácím prostředí i poradenství, a to čtyřiadvacet hodin denně.
Zatím na Kladensku takové zařízení chybí. A nejen tam. Podle severu Hospice.cz, který provozuje Sdružení pro podporu domácí péče a hospicového hnutí, je v celých středních Čechách jen jediný hospic, a to v Čerčanech na Benešovsku. Vznikl před pěti a půl lety a nabízí třicet lůžek. Od poloviny minulého roku přestal poskytovat domácí péči.
Zájem o ni je přitom značný, potvrzuje zakladatelka kladenského hospice Lucia Velesová. "Obracejí se na nás i rodiny z Berounska, Mělnicka, Prahy-západ a východ či Rakovnicka," říká jednatřicetiletá Velesová.
Platí hlavně sponzoři a město
V případě Hospice sv. Hedviky nejde o klasické lůžkové zařízení, na druhou stranu za základní péči se tam neplatí. "Naším posláním je umenšit fyzické a psychické strádání umírajícího a jeho rodiny, aby byl odchod člověka důstojný a bezbolestný," vysvětluje Velesová.
Hospic žije z dotací, sponzorských darů a poplatků za takzvané odlehčovací služby. "Pohlídáme nemocné i večer a v noci, když si rodina chce zajít třeba do divadla." Za tyto nadstandardní služby se platí sto korun za hodinu.
Drobná žena se silnou vůlí se pro pomoc umírajícím lidem rozhodla poté, co sama ztratila otce.
"V minulosti jsem spolu se svým týmem pečovala až do její smrti o nemocnou mladou ženu Hedviku. Byla to bojovnice do poslední chvíle a na její počest a podle patronky svaté Hedviky jsme pojmenovali náš hospic," vysvětluje Velesová. Kromě vedení hospice musí ještě vykonávat druhé zaměstnání, které ji živí.
Hledají se dobrovolníci
Tým Hospice svaté Hedviky navštěvuje pacienty u nich doma v čase, který si s nimi či rodinou dohodne. Rodinám je schopen zapůjčit vše, co je pro takovou péči potřeba, včetně postele, kompenzačních pomůcek nebo kyslíku.
"Jsme také schopni vystřídat rodinu ráno, když všichni odjedou do práce, po celý den o nemocného pečovat a večer jej opět svěřit dohledu jeho blízkých," popisuje Velesová.
Zatím má její tým do deseti pracovníků a hledá další dobrovolníky. Do budoucna, v horizontu tří až pěti let, uvažuje také o zřízení lůžkového hospice. Právě na něj veřejnost v Kladně i Slaném doposud marně čekala. Radnice se jeho zřízení brání.
"Hospic je velmi drahá záležitost. U domova pro seniory jsou náklady na lůžko zhruba jedenadvacet až čtyřiadvacet tisíc měsíčně, hospicové lůžko ale stojí asi devadesát tisíc korun měsíčně. Nemyslím si, že by pro Kladno byl problém klasický hospic postavit, ale problémem je dlouhodobé financování provozu," konstatuje Zdeněk Syblík, náměstek kladenského primátora a náměstek středočeského hejtmana pro oblast sociálních věcí.
"Budu chtít, abychom krajský hospic vybudovali. Musíme ale počkat na dohodu Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí, pod koho budou taková zařízení spadat. Já jako Kladeňák se budu samozřejmě zasazovat o to, aby stál v Kladně," dodal Syblík.
