Ze smíchovského na hlavní nádraží může pasažér cestovat buď sedm minut prázdným vlakem, nebo necelých dvacet minut metrem s přestupem na Florenci. Přestože je vlak na první pohled lepší volbou, většina cestujících by zvolila delší z obou cest.
Důvod? Metro zná důvěrně každý Pražan a ví, co od něj může očekávat. Oproti tomu železnice pro některé i nadále zůstává velkou neznámou, která obnáší hledání správného nástupiště, obavy, že nastoupí do špatného vlaku, či nejistotu, jak je to vlastně s placením jízdného.
Zbavit cestující právě takových pocitů plánuje vedení metropole. Z železnice chce vytvořit plnohodnotnou součást městské hromadné dopravy.
Jako první krok k tomuto cíli si nechá zpracovat studie rozvoje městské železnice. „Bude se zabývat možností vzniku nových železničních linek i zastávek,“ řekl Filip Drápal, mluvčí společnosti Ropid, která by měla materiál zpracovat do konce letošního roku.
Výsledek: vlaky podobné metru
Vize říká, že během několika let výrazně zhoustne síť železničních stanic. Těch by podle současných plánů mohlo přibýt okolo třiceti. Přestože jsou již vytipovaná konkrétní místa, kde by vlaky nově zastavovaly, doposud není jisté, kdy by výstavba nových zastávek mohla začít. Vše totiž záleží na tom, jak bude do rozvoje pražské železnice investovat Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Právě pro ni je zmíněná studie určena.
Kromě nových zastávek Ropid plánuje vytvořit i další vlakové linky, které jsou označeny písmenem „S“. Ty by nově již nejezdily pouze z okraje města do centra, jak tomu je nyní, ale také z jednoho okraje Prahy na druhý. Jednou z prvních takových by mohla být linka S72, kterou by se cestující dostali z Radotína do Vysočan.
Kudy jezdí nejvytíženější vlakové linky „S“
Pozn. Výpis trasy vlaků je zkrácen pouze na trasu na území hlavního města. |
Součástí plánu, jak udělat z železnice atraktivní způsob dopravy pro všechny, je také zkrácení intervalů. Pokud vše půjde podle plánu, mohly by do pěti až sedmi let jezdit nejvytíženější linky každých deset minut a ostatní pražské „osobáky“ označené písmenem „S“ po patnácti minutách.
Přestože velká část cestujících v Praze železnici vůbec nevyužívá, zájem o vlaky každoročně roste. Za posledních sedm let šlo zhruba o padesátiprocentní nárůst.
Nyní vlaky v Praze přepraví denně zhruba 117 tisíc cestujících. Velkou část tvoří lidé, kteří míří do centra z okrajových částí metropole. Aby začali vlakem jezdit i ostatní, chce Ropid na vlakové spojení více upozornit.
Například u autobusových zastávek, které se nacházejí v blízkosti železničních, by cestující na možnost jízdy vlakem upozornilo logo, na místě by pak našli i další informace a třeba i QR kód, po jehož vyfocení chytrým telefonem by zjistili, kdy jede další vlak.
„Rozvoj železnice je krok kupředu. Nevýhoda však často spočívá v tom, že zastávky autobusů či metra jsou na ty železniční často špatně napojeny. Doplňující informace na zastávkách by tak pro cestující byly velkou výhodou,“ říká dopravní expert Petr Moos.
