Zdánlivě nekončící řádky révy zalité sluncem. S láskou opečovávané trsy zelených hroznů. Že takový pohled v Praze není? Že se za ním musí na jižní Moravu nebo až do Francie? Omyl. Stačí se vydat do Troje. Na vinici svaté Kláry.
Vinice s rozlohou tři a půl hektaru byla založena už ve třináctém století. Dnes patří botanické zahradě.
„Ročně vyprodukujeme dvanáct až šestnáct tisíc lahví vína,“ chlubí se vedoucí vinice Michal Beránek, zatímco pomalu stoupá do svahu.
Zastavuje se u viničního domku. Jednoduchá stavba ze sedmnáctého století slouží jako vinotéka, kde si zájemci mohou vybrat a koupit lahev. Ta má netradičně jen půl litru.
„Lidé většinou přijdou ve dvou a zdráhají se dát si sedmičku, aby nebyli za alkoholiky. Když jim vysvětlíme, že půllitr je jen dvě a půl deci na každého, tak to už si dají rádi,“ vysvětluje Beránek.
Od domku se vine řada kovových stolků se židličkami. Ty přímo vybízejí, aby si člověk dal sklenku vína a užíval si výhled na celou Prahu.
Do Vánoc bývá vyprodáno
„O víno je velký zájem. Předloňský ročník jsme měli vyprodaný už někdy v prosinci,“ říká pyšně Beránek, zatímco pomalu schází od domku do dolní části vinice.
Zelenými řádky ročně projde kolem tří set tisíc návštěvníků. Ne ze všech mají zaměstnanci botanické radost. Občas někdo něco utrhne. Pokud jde o jednu bobulku, je možné nad tím přivřít oči.
„Chodí sem ale i lidé, kteří si utrhnou celý trs. Ochutnají bobulku, zjistí, že je nezralá, a zbytek vyhodí. Někdy mezi keři najdu i plnou igelitku,“ stěžuje si vedoucí vinice, když zavírá malou kovovou branku s nápisem Vstup zakázán. Ta odděluje ukázkovou část vinice od té produkční.
V Troji se pěstuje tramín červený, ryzlink rýnský, rulandské modré a mnoho dalších odrůd. V oblibě vyhrává zejména ryzlink a růžová vína. Záleží však na ceně. Za půllitrovou lahev tradičního vína zákazníci zaplatí sto padesát až dvě stě devadesát korun. Slámové víno stojí čtyři sta osmdesát korun.
V jeho ceně se odráží složitost přípravy. Sklizené hrozny se totiž nejprve ukládají do slámou vystlaných bedýnek, ve kterých zrají na požadovanou cukernatost. Tento proces trvá několik měsíců.
Letošní novinkou je pálenka vínovice. Ta vzniká ze starších vín. „Návštěvníkům nabízíme mladá svěžejší vína. Ta tělnatější a vyzrálejší vína skončí ve vínovici,“ popisuje Beránek, z čeho se vyrábí.
Pod vinicí se skrývá sklípek. Běžně je pro návštěvníky uzavřen, ale je možné objednat si prohlídku spojenou s degustací. Vládne tam příjemný chládek a ve vzduchu se vznáší vůně zrajících vín.
Dvě ze tří místností jsou plné velkých kovových přístrojů. Natrhané bobule v nich musí být nejdříve očištěny, pak slisovány, musí projít kvašením a školením. Nakonec pracovníci vinice víno stáčí do lahví a ručně zašpuntují.
Ve vinici svaté Kláry totiž používají speciální skleněné uzávěry, se kterými si žádný stroj neporadí. „Původně jsme používali korek, ale ten byl ve víně cítit,“ vysvětluje Beránek.
Každý uzávěr připomíná, odkud lahev vína pochází. Je na něm obrázek květiny s prohnutým stonkem a nápis Botanická zahrada Praha.
