Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Most v Braníku stavěli úředníci. Vlaky tudy prvně projely před 50 lety

  19:10aktualizováno  19:10
Stavěli ho na přelomu 50. a 60. let úředníci a lidé z kanceláří nuceně nasazeni do výroby. A patřil mezi velké stavby socialismu. Ale dlouho poté stál bez užitku. Až 30. května 1964 byl uveden do provozu. Přesně před 50 lety tak po mostu Inteligence v pražském Braníku poprvé projely vlaky.

Koupání ve Vltavě pod rozestavěným železničním mostem Inteligence v Praze - Braníku. (duben 1962) | foto: ČTK

Byla sobota 30. května 1964 a Branický most klenoucí se přes vltavské údolí mezi Braníkem a Malou Chuchlí byl uveden do provozu. Po několika letech, kdy stál bez užitku, protože nebyl napojen na žádnou trať.

Byl tehdy chápán jako jedna z takzvaných velkých staveb socialismu a na jeho stavbě se nedobrovolně podíleli lidé přesunutí v rámci celostátní akce "70 tisíc do výroby".

Fotogalerie

Mezi lidem je právě pro svůj vznik nazýván mostem Inteligence. Často tu nebezpečné práce vykonávali z donucení filosofové, studenti, lékaři, právníci, učitelé, aby si takříkajíc napravovali svůj kádrový profil.

Trochu čísel. Branický most má šířku 14 metrů, je tvořen 15 poli s rozpětím 53,5 metru, celkové převýšení mezi konci mostu je 6 metrů, celková výška nad hladinou Vltavy 19 metrů. S délkou 910 metrů by mohl být nejdelším železničním dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě. Ale není.

Položena je totiž jen jedna kolej. Druhá půlka mostu je prázdná.

To proto, že oblouk, ústící z mostu do tunelu na chuchelské straně, má příliš malý poloměr a tím i pro vlaky příliš ostrý úhel vybočení. Výrazným problémem je však také nestabilní geologické podloží tunelu a průsaky podzemní vody.

Jezdí po něm jen nákladní vlaky

Pozoruhodné jsou také neúměrně mohutné mostní pilíře, na jejichž robustnost měla vliv studená válka. Říkalo se, že byly dimenzovány podle rady vojenských poradců a měly vydržet případný atomový útok na Prahu.

Projekt vypracoval Jiří Klimeš ve třech variantách, prováděcí projekt vybrané varianty vytvořili Zbyšek Krušina a Vladislav Valoušek.

Most je součástí takzvané železniční jižní neboli branické spojky mezi Radotínem a Vršovicemi a lze ho chápat jako obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy. Vlaky  s cestujícími tudy projíždějí jen výjimečně během výluk.

Na chuchelské straně je nedokončená odbočka, která měla navazovat na další plánovanou část obchvatu, tunel do Hlubočep a Jinonic. Z toho ale sešlo.

V porevolučních dobách se uvažovalo, že by se druhá trať nakonec položila, nebo že by "volná" polovina mostu sloužila cyklistům. Zatím ale dál zarůstá plevelem.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.