Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlků za humny Středočeského kraje přibylo, jimi způsobených škod nikoli

  9:47aktualizováno  9:47
Ochránci přírody a zoologové se z návratu vlků v Máchově kraji radují, ale myslivci již tolik nadšení nejsou. Podle nich začnou vlci lovit lesní zvěř, o kterou se celý rok starají. Ochránci naopak tvrdí, že by jim mohli pomoci s problémem přemnožených prasat. V květnu Středočechy poučí osvětová kampaň.

Na Kokořínsku žije minimálně sedmihlavá smečka vlků | foto: selmy.cz

Vlci zde byli zaznamenáni v roce 2013 a od té doby se už stačili dvakrát rozmnožit. Teď jich má být minimálně sedm, což potvrzuje záznam z fotopasti, který nedávno uveřejnila organizace Hnutí Duha Olomouc, jež život vlků v této lokalitě monitoruje. Pro ochránce přírody je to skvělá zpráva. Šelmám se tu daří.

Místní houbaři a návštěvníci lesa se přitom podle zoologů obávat nemusí, vlci jsou plachá zvířata a kontaktu s člověkem se vyhýbají. Ačkoliv někteří lidé už je spatřili i na vlastní oči. „Má žena je viděla, když v lese přespávala ve spacáku,“ říká Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí Duha Olomouc.

„Je výbornou zprávou, že vlci dokážou žít a rozmnožovat se i v naší kulturní krajině. Doufáme, že se jim bude dařit podobně jako v sousedním Polsku nebo Německu, odkud k nám přišli a kde jich žije několik set,“ těší se Kutal.

Jeho radost ale nesdílí řada myslivců. Například Petr Slaba z Dubé by raději vlky viděl jen na horách. „Vlk do přírody samozřejmě patří, ale ne do naší zalidněné krajiny. Ze zkušenosti svých kolegů, kteří vlky v revírech mají, vím, že první, po čem vlci jdou, je daňčí, srnčí a mufloni. V revírech tak způsobují obrovské ztráty, které myslivcům nikdo neuhradí,“ upozorňuje hajný a lesník Petr Slaba.

Podle něj vlčí smečka dokáže spořádat i 200 kusů velké lesní zvěře za rok. „Pro honitby, kde je například jen tři sta kusů této zvěře, je to obrovská ztráta,“ doplňuje.

Krajské úřady přitom hradí jen škody způsobené na domácích zvířatech. Těch zatím mnoho není. „Loni jsme řešili jen jeden tento případ náhrady škody, a to ve výši šest tisíc korun za usmrcenou ovci,“ uvedla mluvčí Libereckého kraje Markéta Dědková. Ve středních Čechách není znám ani jeden takový případ, kdy by kraj musel kvůli vlkům někoho odškodnit.

Myslivci se bojí o zvěř

Vlci se živí hlavně zvěří v lesích a za tu kraj žádné kompenzace nedává, i když i s ní jsou spojené náklady. „O zvěř se staráme, krmíme ji a za nájem honitby dáváme třeba 150 tisíc ročně,“ stěžuje si Slaba. Myslivci navíc vlkům nesmí zkřivit ani chloupek, patří totiž mezi zvláště chráněné živočichy a za jejich usmrcení hrozí až tři roky vězení.

Smířlivěji se na vlky dívá předseda českolipských myslivců Petr Lípa, na jehož území se tito predátoři vyskytují. „Musíme se respektovat. Pro ně i pro nás je to nové, nejedná se o žádnou katastrofu. Vlk sice sní tunu masa ročně, na našich honitbách to ale zatím není vidět,“ říká Lípa.

Podle Kutala z Hnutí Duha mohou být vlci myslivcům i užiteční, například při řešení problému přemnožených kanců. „Vlk je na vrcholu potravního řetězce. Troufne si i na kance, hlavně na malá selata. Navíc i s vlky zůstává v dnešní kulturní krajině dost prostoru pro rozumné myslivecké hospodaření,“ míní.

Vlci se dožívají zhruba deseti let a podle Kutala je možné i jejich další rozšíření z Českolipska dál do Středočeského kraje.

Na to už se chystá i středočeský krajský úřad, který v květnu plánuje pro Středočechy spustit osvětovou kampaň, která by je s vlky a jejich vlastnostmi blíže seznámila.

„Předpokládám, že pozorování vlků by se mohlo věnovat například Ekocentrum Huslík z Nymburska, které by vypracovalo i studii,“ přiblížil náměstek hejtmana pro oblast zemědělství a životního prostředí Marek Semerád.

Za partnerkou až do Běloruska

Zda na vlky i díky tomu změní názor také myslivci, je ale nepravděpodobné. „Těžko najdete myslivce, který by vlkům tleskal. Určitě by u nás jen škodili, už teď u nás nacházíme potrhanou zvěř. Podporovat by se spíš měla drobná zvěř a ptactvo, kterého ubývá,“ míní předseda mladoboleslavských myslivců Rudolf Jíra.

Ale obavy z přemnožení vlků nejsou podle Miroslava Kutala na místě. „Jejich přemnožení nehrozí, sami si svůj počet redukují, přičemž ideální množství členů smečky je pět až sedm. Velikost smečky je totiž daná velikostí teritoria, kde by při vyšším počtu hrozil nedostatek potravy, a to vlci nedopustí,“ ubezpečuje Kutal s tím, že mladí vlci a vlčice dokážou hledat nové volné území až stovky kilometrů daleko. „Je například zdokumentovaná cesta mladého vlka z Německa, který přešel celé Polsko a pokračoval dál do Běloruska, kde založil novou smečku.“

Tedy kdo ví, kam až vlky z Českolipska napadne dále jít.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.