Vltava se po povodních vzpamatuje bez cizí pomoci.

Vltava se po povodních vzpamatuje bez cizí pomoci. | foto: Jiří Meixner, iDNES.cz

Hladina Vltavy v Praze klesá. Lidé vyčistí břehy, řeka sama sebe

  • 12
Hladina Vltavy v hlavním městě pomalu klesá. O víkendu by měl podle předpovědi skončit třetí stupeň povodňové aktivity. Lidé už začali uklízet, Vltava si umí pomoci sama. Infikovaná voda odteče a čistá přiteče. Pražané a návštěvníci metropole by si ovšem na vodu měli dávat i nadále pozor a nedotýkat se jí.

"Do míst, kde se uklízí, by lidé neměli vstupovat. Prosíme také všechny, aby vycházky směrovali do jiných částí města a neztěžovali tak práci při úklidu metropole," uvedla Petra Ševčíková z oddělení hygieny vody Hygienické stanice hlavního města Prahy. Tento stav potrvá podle hygieniků do odvolání.

Pracovníci Pražských vodovodů a kanalizací upřesnili, že Ústřední čistírna odpadních vod byla kvůli povodni nefunkční "pouze" asi dvacet hodin (více čtěte zde). Nyní je v provozu z více než 90 procent, naplno prý bude pracovat v řádu dnů.

Během výpadku tekla do Vltavy zcela neupravená odpadní voda z pražských domácností. Průměrný přítok odpadní vody včetně dešťových přítoků do čistírny je za normálního stavu 320 tisíc kubíků za den. Když bychom chtěli tento objem pro představu převést na velké železniční cisterny, které dráhy používají třeba na převoz nafty, znamenalo by to, že do Vltavy nateklo 3 368 těchto cisteren.

Podle mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Marcely Dvořákové však k žádné velké tragédii nedošlo. "Naředění bylo tak obrovské, že to Vltavě nic nezpůsobilo," uvedla. V Praze jsou v provozu povodňová mobilní čerpadla a budou na místech do doby, dokud bude trvat 3. stupeň povodňové aktivity.

Ani rybám povodeň v zásadě neuškodila

Mluvčí také ubezpečuje, že se Pražané nemusí bát vody z kohoutku. "Pitná voda je v Praze nezávadná a splňuje přísné hygienické limity," dodala.

A dokonce i ryby jsou po povodni v pořádku. "Některé ryby se rády nechají unést proudem. Vítají to jako změnu. Jde třeba o cejny, plotice a někdy i kapry," uvedl předseda Územního rybářského svazu města Prahy Karel Anders.

"Další jsou ryby stanovištní a snaží se zůstat za nějakým kamenem, překážkou. To je pstruh potoční. Proud je nestáhne.
Problémem je, že se ryby stahují do mělčin a voda je odnese na louky a pole. Nestačí zareagovat, že se voda vrací, a uváznou. Pak je lidé sbírají," upřesnil.

Infikovaná voda rybám vadí, ale při velkém zředění je neotráví. "Rybáři chytat mohou. Navíc budou ryby hladové, takže je velká šance něco chytit. Ryby měly v proudu při povodni hodně práce, a jsou tedy vysílené a hladové. Samozřejmě mohou mít zhoršenou kvalitu masa, nebude to ale nic hrozného," upřesnil.