Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dobře zvládnutá vltavská kaskáda Prahu ochrání, Berounka umí zabíjet

  12:59aktualizováno  12:59
Prahu chrání před povodněmi důmyslný systém vodních děl na Vltavě. Vltavskou kaskádu tvoří několik nádrží, přičemž Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané jsou nejblíže Praze. Přehrady však velkou vodu jenom zdrží nebo zmírní její dopady. Pokud vodohospodáři zareagují pozdě, záplavy mohou naopak zhoršit.

Slapská přehraha chrlí vodu přes všechny čtyři přepady. (5. června 2013) | foto:  František Vlček, MAFRA

Deset bilionů. Hodnota s dvanácti nulami, kterou si málokdo dovede představit. A přesto tolik litrů vody pojme pět přehradních nádrží vltavské kaskády před Prahou.

Vzdušnou čarou čtyřicet kilometrů, ke kterým při velké vodě vzhlíží Praha s nadějí. A vedle ní i další obce a města po proudu Vltavy a následně Labe. Systém vodních děl může ovlivňovat nástup, zdržení či průběh záplav.

Animace

A děje se tak i v těchto dnech. Ovšem ani sebelepší vodohospodáři a obří přehrady nedokážou velkou vodu zastavit.

"Obecná představa je, že rozhodujeme o tom, kolik bude v řekách vody. Ale o tom rozhoduje příroda. My můžeme vodu jen na pár dní pozdržet," vysvětluje Karel Březina z vodohospodářského státního podniku Povodí Vltavy.

Praha se upíná zejména k Orlické přehradě

Tíha okamžiku leží zejména na Orlické přehradě, která je s objemem 720 milionů kubíků a více než 90 metrů vysokou hrází největší v Česku.

Prací Karla Březiny a jeho kolegů je zjednodušeně řečeno korigovat hladinu vody v přehradách. Když meteorologové předpovědí vydatné srážky v povodí Vltavy, začnou se přehrady upouštět, aby vznikl dostatečný rezervoár pro přitékající vodu.

Právě objem vypuštěné vody je mnohdy terčem kritiky. Stalo se to při ničivých povodních v roce 2002, kdy někteří odborníci kritizovali Povodí Vltavy za to, že nevytvořilo dostatečný prostor pro očekávanou povodňovou vlnu z jihu Čech a tím posléze zhoršilo situaci v Praze i na jiných místech. Vodohospodáři se tehdy hájili, že vydatnost několikadenních srážek nešlo předvídat.

Podobné je to i letos, kdy situaci značně zkomplikovaly bouřky a přívalové deště ve středních Čechách a na Berounce. Nečekaně vytrvalé jarní deště způsobily, že se nejdříve vodou nasytila půda a posléze rozvodnily menší říčky.

Proto musela v pondělí večer plná Orlická přehrada začít vypouštět více kubíků vody, což způsobilo zvýšení hladiny Vltavy v Praze.

Slapská přehrada zadržela sama povodňovou vlnu

Orlická přehrada byla postavena na začátku 60. let stejně jako menší nádrž Kamýk.

Jarní povodně

O pár let dříve začala v místě někdejších Svatojánských proudů fungovat Slapská přehrada, která drží jeden zajímavý primát. Šlo o jediný případ, kdy pouze jedna součást kaskády zcela zachytila velkou vodu. V roce 1954 zarazila čerstvě dostavěná přehrada povodňovou vlnu. Stalo se to jen díky tomu, že byla tehdy poloprázdná.

Ještě o něco starší jsou dvě zbývající velká vodní díla před Prahou - ve Štěchovicích a Vraném nad Vltavou. První bylo dokončeno v roce 1945, druhé už před válkou.

Jenže ani důmyslný systém přehrad na Vltavě nemá vliv na jednu velkou hrozbu, jež výrazně ovlivňuje situaci v Praze. Je jí Berounka.

"Z hlediska historických zkušeností je Berounka nejzákeřnější. Prakticky ji nelze regulovat a dokáže být velmi rychlá. Právě odsud přišla nejtragičtější povodeň v roce 1872, která v podstatě přes noc zabila na tři stovky lidí," vypráví ředitel závodu Dolní Vltava Jiří Friedel.

Tentokrát hladina Berounky ještě v pondělí večer stoupala, zatímco na jiných řekách před Prahou to bylo naopak. I proto se stále vrací myšlenka, že by se vodní díla vybudovala i v jejím údolí. V plánu byla přehrada u Křivoklátu. Podle některých odborníků je to však nereálné. Jednak kvůli specifickému reliéfu údolí či městům na březích, jednak kvůli financím.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.