Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve vodárenské věži u Mánesa na Havla číhali agenti. Mazanka je rezidencí

  10:48aktualizováno  10:48
Pražských vodárenských věží se týkala jedna z prvních přednášek, kterou v metropoli nabídl festival Týden vědy a techniky. Posluchači se například dozvěděli, čím je zvláštní takzvaná „Šítkovka“ nebo na kolik přijde rekonstrukce vodárenské věže na Letné.

Osm let trvala rekonstrukce libeňské vodárenské věže Mazanka a její přestavba na rezidenci. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Praha je sice stověžaté město, jen opravdu malé množství z jejích věží se však budovalo z ryze praktických důvodů. Mezi takové patří věže vodárenské. V nich se nacházely nádrže, ze kterých voda samospádem tekla do potřebných míst.

Stavba první takové věže, která dodnes stojí na Staroměstském náměstí, započala již za vlády Karla IV., a jak se metropole postupně rozšiřovala, přibývalo dalších.

Fotogalerie

„U některých vodárenských věží se můžeme setkat s poměrně netradiční architekturou. Například libeňská věž Mazanka je jakousi napodobeninou námořního majáku,“ říká historik Jiří Dovrtěl.

Jeho přednášku konající se jako součást Týdne vědy a techniky s promítáním fotografií si do knihovny Akademie věd přišla první festivalový den vpodvečer poslechnout asi padesátka posluchačů.

Pražské vodárenské věže už desítky let neplní svou funkci. Jako poslední přestala fungovat v roce 1975 věž na Zelené lišce. Jak budovy postupně ztrácely svůj účel, začaly postupem času chátrat. To byl případ právě i již zmíněného „majáku“ v Libni.

Ještě před deseti lety připomínal zříceninu. Poté si ho vzal do parády soukromý investor, který si uvnitř vytvořil luxusní bydlení s výtahem, podzemním bazénem a parkovištěm pro šest aut. Dnes je věž opět jako nová a s její proměnou jsou spokojeni i památkáři.

Agenti StB z věže sledovali Havla

Zatímco Mazanka maják pouze připomínala, vodárenská věž ve Kbelích tak dokonce i fungovala. „Věž se nacházela v západní části areálu letiště a sloužila současně k řízení letového provozu,“ vysvětlil Dovrtěl.

Týden vědy a techniky

Festival začal 1. listopadu. Různé přednášky, výstavy a dny otevřených bude nabízet až do 15. listopadu. Více informací a přehled akcí najdete zde.

Více funkcí měla v průběhu let také Šítkovská vodárenská věž. Poté, co byla v roce 1881 vyřazena z provozu, to dlouho vypadalo, že pro ni vedení města nenajde jiné využití.

O necelých sto let později se ale přece jen našlo. Agenti StB si ve věži, která stojí vedle Galerie Mánes, zřídili pozorovatelnu. Z ní 24 hodin denně sledovali Václava Havla, který nedaleko bydlel.

Takzvaná „Šítkovka“ navíc drží jedno pražské prvenství. Je vůbec nejšikmější pražskou věží s odchylkou zhruba 1,2 metru. V roce 1927 ji proto muselo vedení města zajistit, aby se odklon ještě nezvětšoval. Jinak by Praha po napodobenině Eiffelovy věže na Petříně mohla mít na Masarykově nábřeží ještě kopii šikmé věže v Pise.

Novodobé využití našla i zmíněná Staroměstská vodárenská věž. Jsou v ní kanceláře. Řada pražských vodárenských věží chátrá. Po opravě volá například věž na Letné. Její rekonstrukci zhruba za 34 milionů korun plánuje radnice sedmé městské části. Na základě přání obyvatel v prostorách vznikne s největší pravděpodobností volnočasové centrum pro mládež.

Autor:


Témata: Praha, Praha-město




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.