Letecký pohled na vodárnu ukazuje její bohatě lesnaté okolí.

Letecký pohled na vodárnu ukazuje její bohatě lesnaté okolí. | foto: Archiv PVK

Voda ze stoletého Káraného patří mezi nejkvalitnější. Pije ji nejen Praha

  • 0
První den roku 1914 začala Pražanům dodávat vodu vodárna v Káraném, obci ležící na soutoku Jizery s Labem, asi 20 kilometrů severovýchodně od hlavního města. V té době už v Praze fungovala základní stoková síť a čistírna odpadních vod, a tak se česká metropole stala v oblasti vodárenství jednou z nejčistších v Evropě.

Cesta k moderní vodárně pro Prahu však nebyla jednoduchá ani krátká. O jejím vybudování se rozhodlo již v roce 1899 a z více návrhů byl v roce 1902 vybrán projekt hydrogeologa a stavebního rady z Lipska Adolfa Thiema. Ten navrhl zásobovat Prahu a okolí vodou z Jizery, vedenou do města pod zemí. V roce 1904 návrh schválil vodoprávní úřad, Thiem dopracoval prováděcí projekt a v roce 1906 se začalo stavět.

Vodárna byla dokončena v roce 1912. Potom postupně probíhaly kolaudace jednotlivých staveb a dodávek, které vyvrcholily oficiálním puštěním pitné vody do pražské vodovodní sítě 1. ledna 1914. Výstavba podobného vodárenského komplexu byla první svého druhu nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě.

Trojí získávání vody

Součástí vodárenského komplexu byly dva vodojemy v Praze na Floře, 14 kilometrů rozvodného potrubí v Praze, 23 kilometrů výtlačného potrubí mezi Káraným a Prahou, dvě shybky pod Labem, odvětrávací věž, hlavní čerpací stanice, administrativní a obytná budova v Káraném a další stavby, včetně 3,8 kilometru dlouhé železniční vlečky.

Pitná voda se v káranské vodárně získávala dvěma způsoby - přirozenou infiltrací a z artéských studní. Čerpání vody do Prahy zajišťovala hlavní strojovna parními stroji s čerpadly, která tlačila vodu do vzdálenosti 23 kilometrů a překonávala přitom výšku více než 120 metrů.

Spotřeba vody rychle rostla, a tak byl ve 30. letech 20. století postaven druhý výtlačný řad. Ve 40. letech se navýšila kapacita artéských vrtů a v letech 1965 až 1969 byla jako třetí zdroj vody vybudována umělá infiltrace z Jizery, což zdvojnásobilo kapacitu celého vodárenského komplexu. V letech 1986 až 1993 byl postaven třetí výtlačný řad do nového pražského vodojemu v Ládví. Od roku 2005 je v provozu řídicí systém, který ovládá technologie umělé infiltrace z velína v Káraném.

Ve vlastnictví Prahy i obcí

Vlastníci vodárny v Káraném jsou dva: historické vodárenské zařízení vybudované do roku 1948 je majetkem Prahy, ostatní zařízení pořízené po tomto datu vlastní akciová společnost Zdroj pitné vody Káraný, sdružující obce Hlavní město Praha, Čelákovice, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Lázně Toušeň, Nehvizdy, Zeleneč, Zápy, Káraný, Bořanovice a Dřevčice.

Vodárnu v Káraném provozuje společnost Pražské vodovody a kanalizace, jež má na starosti i úpravnu vody v Podolí. "Vedle Káraného a Želivky jde o třetí zdroj vody pro Prahu, který je funkční, ale pouze rezervní," říká mluvčí PVK Tomáš Mrázek. "Dnes zajišťuje vodárna Káraný asi čtvrtinu celkové spotřeby pitné vody v Praze. Je to tedy menší, ale vysoce kvalitní zdroj pitné vody," dodal Mrázek.

Nejkvalitnější voda z Káraného je z artéských zdrojů - po odželeznění vyhovuje požadavkům jakosti na vodu pro přípravu kojenecké stravy.