Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na vojáky jsou lidé z Brd zvyklí, obavy mají o přírodu s mnoha turisty

  19:06aktualizováno  19:06
Po vzniku Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy zůstala armáda pouze u městysu Jince. Lidé už si tu na přítomnost vojáků zvykli, spíše se obávají o přírodu v důsledku přívalu turistů.

Soužití Jineckých s armádou je pohodové. Město má jiné problémy. Připadla mu starost o část území nově vzniklé Chráněné oblasti Brdy a řešit musí i osud zchátralého zámku. | foto: Yan Renelt, MAFRA

Jana Žižky či Československých dělostřelců. Už názvy jineckých ulic napovídají, že pro tamních 2 214 obyvatel je armáda téměř všední záležitostí. Sídlištní paneláky tu přímo sousedí s vojenskými budovami. Jen o něco dál od kasáren směrem na Čenkov se nachází rodinné domy.

Fotogalerie

„Slýcháme střelby pravidelně, ale nijak nám to nevadí,“ komentuje mladá žena, která s rodinou žije na okraji sídliště, vzdálené praskání. Po zrušení brdského vojenského prostoru už však nad obcí nezní dunění děl.

Střelbu z kanonů jezdí vojáci trénovat do jiného z doposud funkčních vojenských újezdů a na místním cvičišti se střílí jen z lehčích zbraní.

„Bydlím jen kousek od kasáren a o vojácích téměř nevím. Rozhodně mi nijak nevadí,“ říká k přítomnosti vojska starší paní z vilové čtvrti. „Jsme na vojsko zvyklí, třeba můj tchán dělal u místní posádky celý život,“ doplňuje svoji vrstevnici jinecká rodačka Jitka Korbelíková.

Sepětí od první republiky

Městečko na úpatí brdského Olympu, jak se v kraji přezdívá vrcholu Plešivec, je spojeno s armádou už od první republiky. Soužití pokračuje.

„Vzhledem k tomu, že již za působení mých předchůdců byla spolupráce a vztahy s vedením městyse na velice dobré úrovni, nebyl důvod na tomto cokoliv měnit,“ tvrdí Jan Třináctý, velitel 13. dělostřeleckého pluku „Jaselského“, s tím, že s jineckým starostou se setkává každý měsíc. Domlouvají se na společných akcích a probírají činnost a výcvik tamní posádky.

„S armádou jsme tu vyrostli. Na kulturních i sportovních akcích patří vždy k největším partnerům. Od srpna má nastoupit nový velitel. Věřím, že spolupráce bude pokračovat ve stejném duchu,“ potvrzuje starosta Jinců Josef Hála.

V městysu se posádka pravidelně účastní Jineckých slavností.

„Dvakrát ročně organizujeme pietní akt - u příležitosti ukončení druhé světové války a při Dni válečných veteránů. Dále akci Prázdniny končí na Křešíně a spoluorganizujeme i šachový a florbalový turnaj,“ říká velitel posádky a dodává, že Dne dětí se pravidelně účastní školáci z Jinců a okolí v počtu kolem tisícovky návštěvníků. Vojáci je navštěvují i na besedách přímo ve škole.

Jinecký pluk má 730 zaměstnanců, jde z velké části o vojáky z povolání. „Padesát vojáků bydlí přímo v Jincích, dalších 150 v blízkém okolí. Civilních zaměstnanců je pětadvacet. Jsou mezi nimi řidiči, kuchaři, administrativní pracovníci, účetní, hasiči,“ vyjmenovává Jan Třináctý.

Lidé z Jinců se tak spíše než budoucnosti s armádou obávají o otevřené Brdy. „Bojím se, že sem bude jezdit více lidí a postupně zničí přírodu. Když byl les zavřený a byli tam jen vojáci, rostla tam spousta hub a nic takového nehrozilo,“ míní například jeden z mladších obyvatel městysu Michal Murárik.

Starosta nyní v souvislosti se vznikem CHKO řeší například potřebu nového územního plánu. Městysu totiž přibyly nové lokality. „Musí být hotový do roku 2018, měli bychom dostat 270 tisíc korun od krajského úřadu,“ říká Josef Hála s tím, že musí mimo jiné zajistit třeba ochranu před požárem.

Velkým trápením Jinců je také zchátralá budova někdejšího zámku, v jehož areálu sídlil i pivovar. Městysu se zatím nepodařilo domluvit se soukromým vlastníkem na odkupu památky. Ve špatném stavu je také vysoká pec Barbora z roku 1810.

„Je to mimořádně cenná technická památka, také v tomto případě jsme se snažili nějak domluvit s majitelem, ale zatím se to nedaří. Rádi bychom tam udělali třeba muzeum,“ říká Josef Hála.

Lidé ze Strašic dál dělají pro armádu

Na protilehlé straně Brd už o vojáky přišli mnohem dříve. V podbrdských Strašicích, které počtem obyvatel zhruba odpovídají Jincům, je situace odlišná.

„Posádka u nás byla zrušena v roce 2004. Od té doby se vojsko většinou pohybovalo jen v brdském cvičišti,“ říká strašický starosta Jiří Hahner. „Co se týče zaměstnanosti, tak orientace na armádu zůstává. Navíc i na nově otevřených územích nadále hospodaří vojenské lesy, u nichž pracuje řada místních. Pro vojsko dělá určitě stovka Strašických.“

Hned krátce po Novém roce byla podle jeho slov jasně patrná proměna vojenského prostoru v CHKO: „V jediném týdnu, kdy ležel sníh, k nám dorazily stovky běžkařů. A od jarních měsíců je les obsypaný pěšími i cyklisty.“ Vyrážejí po již vyznačené naučné stezce, jež představuje „brdská řemesla“, jako je třeba uhlířství. Vyšší počet návštěvníků uvítali především podnikatelé v pohostinství.

„Samozřejmě jsou i tací, kteří mají o brdskou přírodu obavy a odchod armády se jim nelíbí. Věřím ale, že se nám ve spolupráci s ochranáři podaří udržet ve vzácných lokalitách pořádek. Co se nám zatím líbí, je skutečnost, že přes rezervaci jezdí mnohem méně aut než před zrušením prostoru,“ doufá starosta.

Stejně jako v Jincích, také Strašičtí přivítali pomoc Plzeňského kraje s nově nabytým územím. Úřad nabídl příspěvek všem deseti podbrdským obcím.

„Máme slíbený příspěvek na nový územní plán, chceme s ním začít ještě letos. Budeme chtít, aby území zůstala tak, jak jsou. Bez nějakých developerských projektů,“ dodává Jiří Hahner.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.