Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Lidé poprvé uvidí bunkr, odkud řídili protivzdušnou obranu Prahy

  8:43aktualizováno  8:43
Mezi Podlešínem a Zvoleněvsí na Kladensku se v sobotu poprvé otevře veřejnosti jeden z největších podzemních bunkrů v Česku. Až do roku 2003 se odsud nepřetržitě zajišťovala bezpečnost vzdušného prostoru nad Prahou.

„Přijďte navštívit jeden z největších podzemních bunkrů v ČR a nasát atmosféru období studené války tak, jak se projevila v tehdejším Československu.“

Těmito slovy lákají na prohlídku někdejšího velitelství protivzdušné obrany pro Prahu oficiální webové stránky bunkru. Pro veřejnost se oficiálně otevře v sobotu hodinu po poledni, základní vstupné pro dospělého činí 100 korun. Na prohlídky je ale třeba se předem registrovat právě prostřednictvím webu.

Prostor o rozloze 5,5 tisíce čtverečních metrů sloužil dříve armádě jako velitelské stanoviště 71. protiletadlové raketové brigády. Vystavěn byl v letech 1981-1984 za tehdejších půl miliardy korun. Vstup do něj chrání protiatomová vrata vážící osm tun.

Fotogalerie

„Bunkr fungoval naposledy v roce 2002 při zasedání summitu NATO v Praze. Tehdy byla zajišťována bezpečnost především ruzyňského letiště,“ uvedl Matěj Louda z občanského sdružení Bunkr Drnov.

Dodal, že protivzdušná obrana Prahy byla krátce po summitu zrušena. „Což bylo dáno vojensko-politickou situací a také ekonomickými výdaji, které to s sebou celé neslo,“ doplnil.

Celý několikapatrový objekt je vybaven původním technickým zařízením. V části objektu, která prošla rekonstrukcí, bude expozice raketové techniky. Návštěvníci si také mohou prohlédnout sály, odkud byla protivzdušná obrana řízena.

„Celý způsob velení byl automatizovaný a já jsem tomu velel,“ řekl iDNES.cz František Chmelař, který u raketové brigády sloužil 20 let. Začínal na pozici technika systému, postupem času se vypracoval na velitele a pak měl právo vyhlašovat vyšší stupně pohotovosti a přidělovat palebným oddílům cíle podle potřeby.

„Informace o vzdušné situaci nám dodával systém od 56. radiotechnického praporu, který měl tady také stanoviště,“ řekl.

V samotném srdci bunkru - sálech bojového velení - pak byly také tzv. prosklené mapy.

„Na ně vojáci voskovou tužkou zakreslovali aktuální vzdušnou situaci nad celým územím. Museli psát zrcadlově, aby to bylo bylo čitelné v celé místnosti,“ popisoval Louda.

Tehdejší vybavení se ale nezachovalo. „Část armáda demontovala  a odvezla do skladů. Pátráme po něm, ale nepodařilo se nám je zatím nalézt,“ řekl.

V objektu byla také „očistná zóna“ sloužící k případné dekontaminaci vojáků.

„Na konci té smyčky seděl lékař, který vojáka zkontroloval. Když nebyl v pořádku, absolvoval tohle kolečko znovu,“ usmál se Louda. Celý proces trval asi 45 minut a nešel urychlit. Na zdi pak měli vojáci napsaný přesný návod, co mají v dané fázi dělat.

Celý kryt byl hermeticky uzavřen. Vzduch, který se do objektu dostával, byl čištěn. Energii dodávala strojovna dieselových agregátů. Byly čtyři s výkonem 1,2 megawatt. „To by stačilo napájet elektřinou asi 600 domácností,“ poznamenal Louda.

Zásoba 30 tisíc litrů nafty pak stačila až na osm dní nepřetržitého provozu.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.