Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Každý den odtud vyjede 50 tramvají. Vozovna Žižkov slouží 100 let

  0:02
Když pražskou vozovnu Žižkov před sto lety otvírali, jezdila z ní jedna linka. Dnes se odtud denně vypravuje téměř 50 vlaků, což je 91 vozů. Vozovna na Žižkově vznikla proto, aby tramvaje nemusely jezdit na svou trať zbytečně daleko.

Interiér druhé lodě vozovny kolem roku 1917 | foto: Archiv DP Praha

Před sto lety, 28. dubna 1912, vyjely z vozovny Žižkov první tramvaje. Nová vozovna byla postavena v závislosti na rychlém vývoji tramvajové dopravy v Praze. Metropole byla tehdy mnohem menší než dnes, zahrnovala vlastně jen historické centrum, Holešovice a Libeň.

Žižkov tehdy býval samostatným městem, dokonce jedním z největších v Čechách. Elektrické podniky královského hlavního města Prahy (dnešní Dopravní podnik hlavního města Prahy) tak zajišťovaly dopravu nejen v Praze, ale i v mnoha okolních sousedních obcích. Teprve od 1. ledna 1922 vznikla tzv. Velká Praha a Žižkov se stal součástí hlavního města Prahy.

Vozovna, na kterou už si nikdo nevzpomene

Pražské vozovny

Nejstarší byla vozovna koněspřežky v Karlíně. Provoz zahájila 23. září 1875 - bylo v ní 10 vozů a 32 koní.

První vozovna elektrické dráhy byla na Letné z roku 1891, zbořena asi v roce 1904.

Aktivních je sedm: Strašnice (1908, zcela přestavěna 1929 až 1933), Střešovice (1909, rozšíření 1923 / 1930; je tu muzeum MHD), Žižkov (1912, rozšíření 1924 až 1926) , Pankrác (1927), Vokovice (1933), Motol (1937/1950), Kobylisy (1939), Hloubětín (1951), 

Většina neužívaných existuje. Např. Libeň (1896, zrušena 1951), Vinohrady (1897/8, zrušena 1933), Karlín (1900, zrušena 1951), Košíře (1902, zrušena 1937), Smíchov (1915, zrušena 1937).

Dnes málokoho napadne, že Žižkov kdysi už jednu vozovnu míval. Existovala v dnešní Chelčického ulici, v prostoru pod Táboritskou ulicí. Byla postavena v roce 1883 a patřila soukromé koněspřežné tramvaji. Sloužila až do roku 1901, v roce 1904 byla prodána majiteli realit Antonínu Lupíškovi a na místě, kde stávala, vyrostly činžovní domy. Nenajdeme po ní ani stopy.

Vozovna pro elektrické dráhy byla postavena poblíž dnešní křižovatky Vápenka a stala se významným technickým zázemím pražských tramvají. Dnes je druhou nejstarší vozovnou v Praze, která se nepřetržitě podílí na každodenním zajišťování běžného tramvajového provozu. Vyjíždí z ní každý pracovní den téměř 50 vlaků (91 vozů).

Stavba žižkovské vozovny započala přesně 11. dubna 1911 a podílelo se na ní osmnáct firem. Už v březnu, tedy ani ne o rok později, byly práce kompletně dokončeny a 28. dubna 1912 vyjela z vozovny první tramvaje do provozu.

Stavbu "vyprovokovala" v roce 1910 nová trať od dnešní Prokopovy do dnešní zastávky Vápenka. Nejbližší tehdejší vozovna byla totiž až na Vinohradech u Orionky. Výjezd z vozovny na trasu tak byl dlouhý skoro dva kilometry.

Vozovna měla původně tři haly, které byly kratší. Vešlo se do ní 90 tramvají a společně se strašnickou vozovnou byla vůbec největší v Praze. Dnes je v podstatě druhou nejstarší vozovnou v Praze a nejstarší aktivní, přestože jsou v Praze dvě aktivní, které jsou starší.

Fotogalerie

Ta strašnická z roku 1908 byla totiž na přelomu 20. a 30. let kompletně přestavěna.

A vozovna ve Střešovicích z roku 1909 je v současné době muzeem městské hromadné dopravy a Dopravní podnik odtud vypravuje pouze historické tramvaje.

Zajímavostí je, že ve dvacátých letech minulého století část vozovny neměla takzvané revizní kanály, ze kterých mohli zaměstnanci tramvaje opravovat. Odstaveny tady byly totiž vlečné vozy, motorové vozy byly naopak kvůli každodenní údržbě odstavovány nad kanály.

Nově přistavěné haly už pak revizní kanály mají všechny.

Stručný přehled nejdůležitějších událostí v historii vozovny Žižkov

  • 03. 09. 1910 - Pražská obec zakoupila od Václava Stomeho pozemek o rozloze 15 836 m2, který umožňoval i pozdější rozšíření vozovny.
  • 04. 12. 1910 - Byl zahájen provoz na nové tramvajové trati od Prokopovy ulice přes Ohradu k Schillerově továrně (dnešní zastávka Vápenka).
  • 16. 03. 1911 - Při tzv. politické pochůzce byl schválen projekt vozovny a krátké manipulační tratě.
  • 11. 04. 1911 - Byla zahájena stavba vozovny Žižkov.
  • 03. 07. 1911 - Dodatečně byl ještě dokoupen od Františka Kasla pozemek o výměře 717 m2.
  • 15. 03. 1912 - Dokončena vlastní stavba vozovny. 
  • 10. 04. 1912 - Úřední komise vykonala technicko-policejní zkoušku nové vozovny, jednokolejné manipulační tratě a kolejových rozvětvení ve dvoře vozovny.
  • 28. 04. 1912 - Vozovna Žižkov zahájila oficiálně provoz. Z počátku vypravovala jen linku číslo 9, brzy přibyla linka č. 12 a později i další. Kapacita vozovny: 90 lodí. Základem vozovny se stala trojlodní hala s patnácti kolejemi (dnešní koleje č. 5 – 19). Každá loď měla sedlovou střechu a železnou střešní konstrukci s eternitovou krytinou. První dvě haly byly podsklepeny a bylo v nich možné provádět údržbu motorových vozů. Třetí loď podsklepená nebyla a byla určena k odstavování vlečných vozů. K jižní lodi přiléhaly provozní objekty – olejna, skladiště, dílna, kancelář mistra, záchody, šatna s umývárnou, jídelna a kotelna s kůlnou na uhlí. V areálu byla postavena patrová obytná budova a přízemní výpravna s garáží pro automobil určený k opravám trolejového vedení. U vjezdu do dvora byla malá dřevná vrátnice.
Dvůr vozovny kolem roku 1917

Dvůr vozovny kolem roku 1917

  • 05. 08. 1924 - Zahájena stavba nové, severní lodě o čtyřech kolejích.
  • 01. 12. 1924 - Zdvoukolejněna příjezdová trať v dnešní ulici Na Vápence.
  • 31. 12. 1924 - Nová loď se začala používat. Byla celá podsklepena.
Stavba nové lodě v roce 1924

Stavba nové lodě v roce 1924

  • 23. 02. 1925 - Byla zahájena stavba prodloužení tří původních lodí.
  • 15. 11. 1925 - Přístavba tří starších lodí se začala používat. Nové koleje jsou podsklepeny. Začala se užívat nová zděná vrátnice s jídelnou, předsíní, ohřívárnou pro provozní zaměstnance a záchody.
  • 10. 04. 1926 - Přístavba byla definitivně dokončena. Kromě odstavných kolejí tu byly umístěny nové dílny a další příslušenství. Vozovna dosáhla kapacity 160 dvounápravových obousměrných vozů.
  • 1927 - Uskutečnila se zásadní přestavba kolejiště. Ve dvoře vozovny byl postaven bezpečnostní kolejový oblouk se zajišťovací výhybkou, zabraňující samovolnému ujetí vozu na ulici.
Vjezd s vrátnicí, jídelnou, ohřívárnou a záchody v roce 1926

Vjezd s vrátnicí, jídelnou, ohřívárnou a záchody v roce 1926

Vozovna Žižkov v roce 1927

Vozovna Žižkov v roce 1927

Pavel Fojtík

dokumentarista, archivář

Autor mnoha knih a článků věnovaných městské hromadné dopravě, archivář Dopravního podniku hlavního města Prahy. Napsal nebo se podílel na vzniku knih:  Historie městské hromadné dopravy v Praze, Trolejbusy v Praze, Dny, kdy pražské dopravě vládla voda, atd. Věnuje se heraldice a vexilologii (věda zabývající se historií a symbolikou vlajek, praporů a standart).

  • 1928 - Do provozu byla uvedena kusá kolej ke skladištím a kotelně na jižní straně vozovny.
  • 25. 04. 1949 - Do provozu byla uvedena manipulační kolej v ulicích Loudově a Biskupcově (tzv. smyčka Vápenka) s předjízdnou kolejí.
  • 1949–1950 - Uskutečnila se rekonstrukce štítů všech čtyř lodí vozovny.
  • 1950 - Vedle vrátnice byla postavena nová výpravna. Původní výpravna byla změněna na "kulturní dům" zaměstnanců vozovny.
  • 19. 02. 1955 - Kolejiště vozovny bylo doplněno kolejovým obloukem na kruhovou smyčku.
  • 1961 - Uskutečnila se rekonstrukce 2. a 3. lodě vozovny. Část tramvají byla během výluky deponována na železniční koleji nákladového nádraží Žižkov, kde bylo dočasně aktivováno kolejové propojení s tramvajovou sítí. Tramvaje se odstavovaly i na jedné koleji tratě v Olšanské ulici.
  • 03. 06. 1963 - Vozovna Žižkov začala vypravovat na linku č. 21 své první tramvaje T3.
  • říjen 1968 - Uskutečnila se přestavba kolejí u vjezdu do dvora vozovny, aby byl možný současný průjezd protijedoucích vozů T3. Vložena byla i výhybka asi 8 metrů koleje pro projektovaný mycí rám. Kolej měla vést souběžně s ulicí Na Vápence. Mycí rám nakonec nebyl realizován, stejně tak ani pokračování koleje.
  • 1968 - V zadní části 15. koleje byla instalována lávka pro opravy pantografů.
  • 1971 - 1974 - Postupně proběhla větší oprava různých objektů ve vozovně.
  • 1978 - Byla zrušena a odpojena kolej ke skladištím a kotelně na jižní straně vozovny.
  • 1972 - Ve třetí lodi bylo vybudováno stanoviště kontrolních prohlídek. (Definitivně dokončeno v roce 1974.)
  • 08. 05. 1974 - Vozovna Žižkov naposledy vypravovala staré obousměrné tramvaje.
  • 1981 - Proběhla velká rekonstrukce kolejiště jižní poloviny vozovny.
  • 1982 - Proběhla velká rekonstrukce severní poloviny vozovny. Krátká kusá kolej u vjezdu (původně určená pro mycí rám) byla prodloužena a stala se z ní odstavná kolej.
Vjezd do vozovny v roce 1990

Vjezd do vozovny v roce 1990

  • 29. října 1992 - V jižní lodi byl zřízen mycí rám Tammermatic. Koleje č. 18 a 19 byly v hale spojeny v jednu.
  • 1994 - Kusá odstavná kolej byla prodloužena podél obytné budovy a napojena do koleje č. 19. Provedeny i další kolejové úpravy.
  • 1998 - Byla zbourána stará vrátnice a výpravna a zahájena stavba moderní provozní budovy. Provizorní vrátnice byla po dobu stavby zřízena ve vyřazeném tramvajové voze 6355.
  • 20. 11. 1999 - Zahájila provoz nová vrátnice a výpravna.
  • 03. 01. 2000 - Zahájila činnost nová jídelna.
  • 30. 06. – 09. 2007 - Uskutečnila se rekonstrukce kolejí ve vjezdu do vozovny.
Interiér jižní lodě (koleje 15–19) 26. 4. 2012.

Interiér jižní lodě (koleje 15–19) 26. 4. 2012.

Vrátnice a provozní budova. Pohled z ulice. (Současný stav).

Vrátnice a provozní budova. Pohled z ulice. (Současný stav).

Nejstarší část vozovny 28. 3. 2012

Nejstarší část vozovny 28. 3. 2012

Nejstarší část vozovny 28. 3. 2012

Nejstarší část vozovny 28. 3. 2012

  • 2007 - Uskutečnila se rekonstrukce sociálního zázemí pro zaměstnance (sprchy, šatna, kuchyňka).
  • 2009 - Byla prodána někdejší obytná budova z roku 1912 a stal se z ní tzv. lékařský dům.
  • 28. 04. 2012 - Vozovna Žižkov oslavuje 100 let své existence.
Přibližná poloha původní žižkovské vozovny, která ještě sloužila koněspřežné tramvaji. Dnes už po ní nenajdeme ani stopu.

Přibližná poloha původní žižkovské vozovny, která ještě sloužila koněspřežné tramvaji. Dnes už po ní nenajdeme ani stopu.

Autoři:







mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.