Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výbuch na Starém Městě poničil i památkově chráněné budovy

  15:16aktualizováno  15:16
Pondělní exploze plynu v pražské Divadelní ulici poničila mimo jiné blok domů, které jsou památkově chráněné. Výbuch v čísle popisném 334 poškodil oba sousední objekty i protější budovu, kde sídlí Akademie věd ČR. Cenné jsou jako celek, vznikly prakticky najednou na nejstarší nábřežní promenádě.

Jednou z poškozených památkově chráněných budov je i Palác Lažanských, ve kterém sídlí kavárna Slavia. | foto:  František Vlček, MAFRA

I proto se o ně nyní zajímají odborníci z Národního památkového ústavu, i když je stále ještě brzy na to, aby se dal posoudit úplný rozsah jejich poškození.

"První na řadě je pochopitelně provizorní zabezpečení poškozených budov. Až pak k tomu budeme připuštěni my," vysvětlil šéf Národního památkového ústavu v Praze Ondřej Šefců.

Podle předběžného průzkumu statika to vypadá, že ani domu, který výbuch plynu poškodil nejvíce, nehrozí, že by musel nadobro zmizet z mapy Prahy.

Fotogalerie

"Pokud by se zjistilo, že nějaká část objektu je zničená tak, že hrozí bezprostřední zhroucení, nařídí stavební úřad demolici a my v podstatě jen přihlížíme. V tu chvíli totiž není čas na nic jiného, když jsou ohroženy lidské životy. Taky se musí zabránit tomu, aby docházelo k dalšímu poškozování domu," popsal běžnou praxi Šefců.

V případě, že se nemusí žádná část budovy bourat, vzniká projekt jejího trvalého statického zajištění a následně i klasický projekt definitivní úpravy. Minimálně v památkové rezervaci. Pokud je dům chráněn samostatně, je pak cíl jasný: vrátit jeho podobu do stavu před havárií.

To už pak jde řízení podle architekta Šefců standardní cestou s tím, že památkáři budou brát ohled na situaci majitele, aby všechno proběhlo rychleji, než je obvyklé.

Pondělní výbuch může z pohledu památkářů domu paradoxně i prospět. Podle Šefců byly částečně zničeny i pavlače, které byly dodatečně zaskleny plastovými okny. Ty se mohou nyní odstranit a nahradit vhodnějším materiálem.

V případě demolice by se zachovávala hmotová paměť budov

Ačkoliv tedy s největší pravděpodobností žádnému z poškozených domů nehrozí ani částečná demolice, je zajímavé zjistit, co by se stalo, kdyby nastal opak.

Nejvíce se exploze promítla v zadním traktu domu čp. 334 směrem do Divadelní ulice. "V okamžiku, kdy by byla poškozena jenom část konstrukce, tak se zdá celkem logické, že by se následně doplňovala celá," zamýšlí se nad hypotetickým scénářem Šefců.

Je nutné říci, že kromě válek k takovým náhlým škodám na stavbách v ulicích města nedochází. V Praze jde spíše o dlouhodobé postupné chátrání.

"U některých ztrát, kupříkladu z dob válečného konfliktu, je praxe taková, že je poté snaha obnovit významnou památku jako kopii," vysvětlil šéf pražského pracoviště NPÚ.

Místo neštěstí těsně po explozi

Poslední možný scénář je ten, že se alespoň zachová takzvaná hmotová paměť zbořeného objektu. Tedy jeho velikost či tvar a "na jeho troskách" vznikne moderní novostavba. Architekti se přesto dnes mnohdy snaží i do moderních budov promítnout některé prvky zmizelého domu, aby připomínaly jeho existenci.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.