Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyhubení bobři se vrací do Čech. U Mělníka je prozradily ohlodané stromy

  8:49aktualizováno  8:49
Na území Česka byl bobr evropský vyhuben v 18. století, teď se vrací. Nejnovější stopy po sobě zanechal u Mělníka. Nejvíc bobrů do Středočeského kraje přichází od Berounky, z povodí Sázavy a Labe.

První bobr v Záchranné stanici hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy | foto: Lesy hl. m. Prahy

Ačkoli ho zatím nikdo neviděl, není pochyb o tom, že se vrátil. Bobr evropský po sobě totiž na Mělnicku nechal neklamné známky pobytu.

„Čerstvé bobří ohryzy vrb a topolů charakteristického tvaru přesýpacích hodin s patrnými otisky řezáků lze nalézt v současnosti například v břehových porostech u Vltavy nedaleko Vrbna. Pravděpodobně se zatím jedná jen o pár jedinců, nikoliv větší počet,“ odhaduje zoolog Regionálního muzea Mělník Libor Praus. Mělnicko se tak stalo jedním z nejnovějších míst v tuzemsku, kde je návrat tohoto vodního hlodavce pozorován.

Bobr se na území České republiky vyskytoval do poloviny 18. století, pak byl – coby delikatesa ale i škodná – vyhuben. Na opuštěná území se v posledních letech pomalu vrací.

Další známé stálé populace bobrů se dle Prause nejblíže Mělníku vyskytují na Labi v okolí Roudnice nad Labem a v předminulém a minulém roce se bobři objevili po 185 letech i na Vltavě v Praze, kam se rozšířili z povodí Berounky. Právě z těchto míst by se podle Prause mohli bobři dostat k Mělníku.

Ze života bobrů

Bobr vede převážně noční život a živí se výlučně rostlinnou potravou. V létě konzumuje trávy, ale i větve, listy a kůru stromů, nepohrdne ani řepou nebo kukuřicí. V zimě si vystačí s kůrou a větvičkami; aby se k nim dostal, poráží stromy. Preferuje mladé vrby a topoly, ale dokáže pokácet i urostlé stromy s průměrem kmene až 70 cm. Jedná se o největšího evropského hlodavce, který může vážit až 35 kilogramů.

„Samotného bobra jsme ale v Mělníku zatím neviděli, je to velmi plaché zvíře,“ uvádí Praus a doplňuje: „Bobra snadno odlišíme od dalších rozměrnějších vodních hlodavců, jako jsou ondatra a nutrie, nejen podle mnohem větší velikosti, ale také díky širokému placatému neosrstěnému šupinatému ocasu, který mu slouží jako veslo a kormidlo při plavání.“

Pokud mu je ale z vody vidět jen část hlavy, tak jej veřejnost může snadno zaměnit za nutrii. V takovém případě je rozdíl těžko rozpoznatelný i pro odborníky.

Před třemi lety byly známky činnosti bobra zaznamenány i v Křenku nedaleko Brandýsa nad Labem a podle starosty Křenku Jaroslava Nováka se zde bobři vyskytují dodnes. Obec z nich ale radost nemá.

„Dělají nám tu jen škody, například tím, že na vodě stavějí hráze. Naštěstí se ale zdá, že se nerozmnožují,“ uvedl starosta. V případě Křenku se dodnes spekuluje o tom, že sem byli bobři vypuštěni ze soukromého chovu.

Jsou jich už tisíce

V České republice je velikost bobří populace ochránci přírody odhadována na více než 6 000 jedinců.

„Početnost bobrů ve Středočeském kraji je možné velice hrubě odhadnout na 150 až 200 jedinců,“ domnívá se Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jež má na starosti Program péče o bobra evropského. Nejvíc bobrů do Středočeského kraje podle ní přichází od Berounky, ale také z povodí Sázavy a Labe.

Léky a voňavky z bobrů

Bobři byli v minulosti loveni pro svou hustou kožešinu a výměšky žláz u kořene ocasu, takzvanou bobrovinu, používanou v lékařství a voňavkářství. Vybíjeni ale byli i pro chutné maso, které se dříve řadilo k masu rybímu a bylo ho tak možno jíst i v době půstu.

Dalším důvodem jejich pronásledování byla snaha omezit škody, které působili v kulturní krajině, jako bylo podnorování hrází, přehrazování řek a kácení stromů.

Majitelé rybníků a správci povodí je nemají v lásce dodnes. „Jen v povodí Berounky jsme v roce 2016 vynaložili zhruba 300 tisíc korun na odstraňování bobřích hrází. Žádné náhrady škod se na to nevztahují a my bohužel do budoucna v souvislosti s jejich šířením musíme počítat s nárůstem škod,“ říká Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy.

Bobr je z celé České republiky nejvíce činný v povodí Moravy, kde jen za posledních pět let způsobil škody za přibližně 25 milionů korun.

„V současné době je bobr dle naší legislativy zvláště chráněným druhem, nicméně vzhledem k růstu populace a přibývání konfliktních situací vzrůstá intenzita nelegálního lovu a likvidace bobřích sídel. Přesto lze šíření bobrů v našich řekách spíše vítat,“ soudí Praus.

Ve Středočeském kraji je stanoveno jen jedno velké území s výjimkou z ochrany bobra evropského, a to na jih od Příbrami mezi hranicí kraje a vodní nádrží Orlík, kde je usmrcování či odchyt bobra povolen, jinde mu nesmí být zkřiven ani chloupek.





Hlavní zprávy

Pro maminky, které potrápil zpropadený triple test
Pro maminky, které potrápil zpropadený triple test

Až si budete lámat hlavu nad tím, kam o prázdninách umístit své ratolesti, přečtěte si několik (uživatelkami) osvědčených tipů.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.