Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyhubení bobři se vrací do Čech. U Mělníka je prozradily ohlodané stromy

  8:49aktualizováno  8:49
Na území Česka byl bobr evropský vyhuben v 18. století, teď se vrací. Nejnovější stopy po sobě zanechal u Mělníka. Nejvíc bobrů do Středočeského kraje přichází od Berounky, z povodí Sázavy a Labe.

První bobr v Záchranné stanici hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy | foto: Lesy hl. m. Prahy

Ačkoli ho zatím nikdo neviděl, není pochyb o tom, že se vrátil. Bobr evropský po sobě totiž na Mělnicku nechal neklamné známky pobytu.

„Čerstvé bobří ohryzy vrb a topolů charakteristického tvaru přesýpacích hodin s patrnými otisky řezáků lze nalézt v současnosti například v břehových porostech u Vltavy nedaleko Vrbna. Pravděpodobně se zatím jedná jen o pár jedinců, nikoliv větší počet,“ odhaduje zoolog Regionálního muzea Mělník Libor Praus. Mělnicko se tak stalo jedním z nejnovějších míst v tuzemsku, kde je návrat tohoto vodního hlodavce pozorován.

Bobr se na území České republiky vyskytoval do poloviny 18. století, pak byl – coby delikatesa ale i škodná – vyhuben. Na opuštěná území se v posledních letech pomalu vrací.

Další známé stálé populace bobrů se dle Prause nejblíže Mělníku vyskytují na Labi v okolí Roudnice nad Labem a v předminulém a minulém roce se bobři objevili po 185 letech i na Vltavě v Praze, kam se rozšířili z povodí Berounky. Právě z těchto míst by se podle Prause mohli bobři dostat k Mělníku.

Ze života bobrů

Bobr vede převážně noční život a živí se výlučně rostlinnou potravou. V létě konzumuje trávy, ale i větve, listy a kůru stromů, nepohrdne ani řepou nebo kukuřicí. V zimě si vystačí s kůrou a větvičkami; aby se k nim dostal, poráží stromy. Preferuje mladé vrby a topoly, ale dokáže pokácet i urostlé stromy s průměrem kmene až 70 cm. Jedná se o největšího evropského hlodavce, který může vážit až 35 kilogramů.

„Samotného bobra jsme ale v Mělníku zatím neviděli, je to velmi plaché zvíře,“ uvádí Praus a doplňuje: „Bobra snadno odlišíme od dalších rozměrnějších vodních hlodavců, jako jsou ondatra a nutrie, nejen podle mnohem větší velikosti, ale také díky širokému placatému neosrstěnému šupinatému ocasu, který mu slouží jako veslo a kormidlo při plavání.“

Pokud mu je ale z vody vidět jen část hlavy, tak jej veřejnost může snadno zaměnit za nutrii. V takovém případě je rozdíl těžko rozpoznatelný i pro odborníky.

Před třemi lety byly známky činnosti bobra zaznamenány i v Křenku nedaleko Brandýsa nad Labem a podle starosty Křenku Jaroslava Nováka se zde bobři vyskytují dodnes. Obec z nich ale radost nemá.

„Dělají nám tu jen škody, například tím, že na vodě stavějí hráze. Naštěstí se ale zdá, že se nerozmnožují,“ uvedl starosta. V případě Křenku se dodnes spekuluje o tom, že sem byli bobři vypuštěni ze soukromého chovu.

Jsou jich už tisíce

V České republice je velikost bobří populace ochránci přírody odhadována na více než 6 000 jedinců.

„Početnost bobrů ve Středočeském kraji je možné velice hrubě odhadnout na 150 až 200 jedinců,“ domnívá se Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jež má na starosti Program péče o bobra evropského. Nejvíc bobrů do Středočeského kraje podle ní přichází od Berounky, ale také z povodí Sázavy a Labe.

Léky a voňavky z bobrů

Bobři byli v minulosti loveni pro svou hustou kožešinu a výměšky žláz u kořene ocasu, takzvanou bobrovinu, používanou v lékařství a voňavkářství. Vybíjeni ale byli i pro chutné maso, které se dříve řadilo k masu rybímu a bylo ho tak možno jíst i v době půstu.

Dalším důvodem jejich pronásledování byla snaha omezit škody, které působili v kulturní krajině, jako bylo podnorování hrází, přehrazování řek a kácení stromů.

Majitelé rybníků a správci povodí je nemají v lásce dodnes. „Jen v povodí Berounky jsme v roce 2016 vynaložili zhruba 300 tisíc korun na odstraňování bobřích hrází. Žádné náhrady škod se na to nevztahují a my bohužel do budoucna v souvislosti s jejich šířením musíme počítat s nárůstem škod,“ říká Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy.

Bobr je z celé České republiky nejvíce činný v povodí Moravy, kde jen za posledních pět let způsobil škody za přibližně 25 milionů korun.

„V současné době je bobr dle naší legislativy zvláště chráněným druhem, nicméně vzhledem k růstu populace a přibývání konfliktních situací vzrůstá intenzita nelegálního lovu a likvidace bobřích sídel. Přesto lze šíření bobrů v našich řekách spíše vítat,“ soudí Praus.

Ve Středočeském kraji je stanoveno jen jedno velké území s výjimkou z ochrany bobra evropského, a to na jih od Příbrami mezi hranicí kraje a vodní nádrží Orlík, kde je usmrcování či odchyt bobra povolen, jinde mu nesmí být zkřiven ani chloupek.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.