Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V kufrech vozí turisté živá zvířata, opičí lebky i hlavu aligátora

  18:22aktualizováno  18:22
Lidé z dovolených často vozí chráněné rostliny i živočichy. Do kufrů si cpou mušle i živá zvířata a výrobky z nich. Hrozí jim proto vysoké pokuty. Někdy si turisté přitom ani neuvědomují, že dělají něco špatně. Vyvážet se nesmí ani čínská medicína.

V rukou pražských celníků končí leckdy chránění živočichové nebo části z nich a rostliny. | foto: Celní úřad Praha Ruzyně

Když se dovolená chýlí ke konci, přemýšlejí často turisté, co si odvezou na památku, aby si krásné chvíle mohli doma připomenout. Leckdy padne volba na mušle nebo korály, které lidé jednoduše seberou na pláži a přibalí do kufru. Riskují tím však vysokou pokutu.

„Trendem v poslední době je vyvážení korálů, ale také třeba čínské medicíny,“ potvrzuje mluvčí pražských celníků Šárka Miškovská. Korály i čínská medicína spadají pod takzvanou problematiku CITES, tedy obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů. V zavazadlech cestujících končí takové exempláře často.

Fotogalerie

Nejde ale jen o mušle či korály. Často celníci narazí také na rostliny, části zvířat, ale dokonce i živá zvířata, třeba ještěry.

„U živých zvířat se jedná především o záchyty chameleonů, gekonů nebo hadů, ale také papoušků či želv, které se pašují do zájmových chovů za úplatu. Dělají to jak Češi, tak cizinci,“ říká Miškovská.

Zvířata pašují lidé různými způsoby. Někdy je na cestu vypraví v krabicích, nacpou je do PET lahví nebo mikrotenových sáčků. V takových podmínkách ale zvířata při převozu často uhynou. „Nemají dostatek vody, světla nebo vzduchu a jsou natěsnaná v malém prostoru. Velmi častou příčinou úhynu je stres a šok,“ podotýká Miškovská.

V letošním roce ještě žádné živé zvíře celníci nezaznamenali, loni ale v kufru jednoho z cestujících, který letěl z Madagaskaru, objevili 232 zvlášť chráněných chameleonů a gekonů. Třetina ještěrů v nevyhovujících podmínkách uhynula. Pašoval je Ukrajinec Nazar Hanušak a potrestán byl minulý týden, kdy mu soud udělil pokutu ve výši dvou set tisíc korun a roční podmínku.

Co se týče pašování předmětů a druhů chráněných smlouvou CITES, nelze jednoznačně říct, za co bude udělen jaký postih. „Například o trestný čin se jedná v případě přísně ohrožených druhů. Při přestupku záleží, co to je za zvíře, jak je ohroženo, kolik kusů ho bylo pašováno. Je to posuzováno individuálně,“ vysvětlila mluvčí.

Dalším prohřeškem je pašování rostlin. Například v loňském roce bylo v tuzemsku objeveno v zásilkách několik desítek sazenic kaktusů, sedmnáct láčkovek, dvě orchideje. Kaktusy a orchideje jsou nejčastěji pašovanými rostlinami předchozích let. Pašují se ale také třeba masožravé rostliny.

V kufru vezli aligátoří hlavu

Dalším častým prohřeškem je pašování výrobků ze zvířat nebo jejich částí. Buď je kupují turisté, nebo pašeráci, kteří je chtějí dál prodat na černém trhu. V rukou celníků skončila třeba aligátoří hlava, opasek z krajty, nůž ze slonoviny, drápy pantera, lebky opic a medvěda nebo například penisová kost mrože.

„Většinou lidé tyto věci pašují neúmyslně. Turisté totiž nevědí, co všechno si mohou z dovolené přivézt a co už je zakázané. Přitom seznam takových věcí mohou najít většinou přímo na letištích nebo v destinacích, kde je na obrázcích jasně vidět, co všechno se nesmí vynášet z moře,“ poznamenala Miškovská.

Zadržené produkty CITES končí ve speciálním skladu, kde si je následně rozebírají jednotlivé zoologické a botanické zahrady. Část exemplářů díky tomu lidé uvidí například v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem, kde skončila i zmíněná aligátoří hlava.

„Od České inspekce životního prostředí máme zapůjčené kůže plazů, polobotky z kůže krajty, dvě vycpané aligátoří hlavy, věci ze slonoviny, velké mušle i vycpaná zvířata – papoušky nebo opici,“ vyjmenoval referent vzdělávání královédvorské zoo Tomáš Hajnyš.

Jedním z nejhorších prohřešků, kterých se mohou lidé v rámci pašování produktů CITES dopustit, je dovoz sloních klů a rohů nosorožců. Čas od času se takové věci objeví i na ruzyňském letišti.

Například v roce 2014 objevili pražští celníci ve dvou zavazadlech 32 sloních klů, o rok dřív dva rohy nosorožce tuponosého, v roce 2012 našli dokonce nosorožčích rohů deset. Tito lichokopytníci jsou vůbec oblíbeným terčem pytláků. Zatímco kilo slonoviny stojí na černém trhu okolo tří tisíc amerických dolarů, cena za kilo nosorožčí rohoviny se podle Hajnyše může vyšplhat až na 65 tisíc dolarů. Denně je tak kvůli tomu zabito asi 100 afrických slonů a tři nosorožci.

Nosorožcům radši zkrátili rohy

Poslední známý případ se stal ve francouzské zoo Thoiry, kde pytláci na začátku března kvůli rohovině usmrtili nosorožce (psali jsme zde). Na tuto skutečnost zareagovala například právě královédvorská zoologická zahrada.

Tamní ošetřovatelé se rozhodli, že nenechají nic náhodě, a preventivně začali krátit rohy i svým nosorožcům (víc zde).

V sobotu pak také na podporu nosorožců uspořádali běh přímo v areálu zoologické zahrady, kterého se nakonec zúčastnilo téměř pět set běžců, a na podporu ohrožených lichokopytníků se vybralo kolem čtyřiceti tisíc korun.

Po usmrcení nosorožce ve francouzské zoo se rozhodla zoologická ve Dvoře Králové, že svým nosorožcům preventivně rohy zkrátí:





Hlavní zprávy

Grafton Recruitment Praha
Stavbyvedoucí obchodníkem

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.