Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ČVUT založil Němec, studenti se učili stavět pevnosti v bytě profesora

  19:17aktualizováno  19:17
České vysoké učení technické slaví 310 let. Vzniklo na popud Němce, který chtěl studenty učit o stavbě vojenských pevností. Stal se tak prvním vyučujícím školy. Vyučovala se geometrie i vojenská strategie.

Scéna z dlouho ztraceného dokumentu. T. G. Masaryk křtí základní kámen ČVUT. | foto: Národní filmový archiv

Významné výročí své historie chce letos výstavami nebo třeba videomappingem oslavit České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Ve středu je to totiž přesně 310 let ode dne, kdy císař Josef I. 18. ledna roku 1707 vydal svým reskriptem souhlas k tomu, aby v Praze vzniklo technicky zaměřené učení, které se stalo předchůdcem dnešního ČVUT.

Císaře o to požádal německý profesor inženýrství Christian Josef Willenberg. Chtěl studentům předávat zkušenosti o stavbě vojenských pevností a stal se prvním vyučujícím školy. Samotná výuka ovšem kvůli průtahům ze strany českých stavů začala až 9. ledna roku 1718. „Byla plánována pro dvanáct posluchačů. Na začátku bylo ale obtížné je vůbec sehnat,“ popisuje prorektor ČVUT Josef Jettmar.

Fotogalerie

Tehdejší studenti se vzdělávali v takzvaném fortifikačním umění, geometrii nebo vojenské strategii. Postupně se přidávaly další obory, jako kreslení map nebo zeměměřičství. Podle prorektora Jettmara byla předchůdkyně ČVUT vůbec první ryze technickou civilní školou v Evropě. Proto přicházeli studovat lidé například i z Vídně.

První roky výuky se však ani zdaleka nepodobaly dnešním univerzitním přednáškám. „Výuka probíhala v bytě profesora Willenberga, který bydlel v Saském domě na Malé Straně,“ říká Jettmar. V roce 1787 se škola stala součástí pražské univerzity. K osamostatnění došlo v roce 1815, kdy vznikl Český stavovský polytechnický ústav. Současný název, tedy České vysoké učení technické, škola dostala v roce 1920.

K příležitosti kulatého výročí připravila univerzita na následující měsíce speciální program. „Od února mohou lidé navštívit například výstavu historického fondu Národní technické knihovny, kde budou k nahlédnutí kopie knih, které se vážou k historii ČVUT,“ říká rektor univerzity Petr Konvalinka. V dubnu pak historii i budoucnost univerzity přiblíží speciální videomappingová show.

Ztracený film s Masarykem

V souvislosti s oslavami výročí představilo vedení školy také desítky let ztracený dokument o položení základního kamene univerzitního kampusu v Dejvicích z roku 1925. Film byl objeven ve sbírkách Národního filmového archivu při hledání druhého dokumentu k téže události z produkce ČVUT.

Program oslav 310 let od založení ČVUT

Výstava v Národní technické knihovně
6. února až 5. května
Výstava představí kopie historických knih a dokumentů z archivu Národní technické knihovny, které se vážou k historii Českého vysokého učení technického.

Světelná show na fasádě školy
11. dubna od 20 hodin
Nejnovější budova ČVUT, ve které sídlí Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, poslouží v dubnu jako plátno pro speciální videomappingovou show, která diváky provede historií i budoucností školy. Navíc budou pro veřejnost během odpoledne přístupné unikátní laboratoře.

Přednášky pro veřejnost
březen až květen
V rámci přednáškového cyklu Návraty na ČVUT si mohou zájemci poslechnout například přednášku úspěšné IT expertky a manželky amerického velvyslance Andrewa Shapira Tamar Newbergerové nebo přední české architektky Evy Jiřičné.

Historie on-line
Od tohoto týdne publikuje ČVUT na Facebooku seriál s historickými mezníky školy ve fotografiích. K vidění budou i fotografie z nově nalezeného dokumentu z roku 1925, který zobrazuje položení základního kamene univerzitního kampusu v Dejvicích (na fotce).

„Zjistili jsme, že k pokládání základního kamene univerzita objednala natáčení dokumentu, který se zřejmě nenávratně ztratil. Při jeho hledání jsme ale narazili na film bratří Degelů, kteří slavnostní událost zaznamenali také,“ vysvětluje Jettmar.

Němý film zachycuje politickou a akademickou delegaci v čele s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem a předsedou vlády Antonínem Švehlou při zahájení stavby dejvického kampusu.

Akce se zúčastnil i tehdejší pražský primátor Karel Baxa, který stejně jako ostatní delegáti poklepal kladívkem na základní kámen nových univerzitních budov. Do kamenného bloku byla vložena dřevěná kazeta pro zakládací listinu z dílny pražské firmy F. Anýž.

Bohužel ani tu se zatím nepodařilo najít. V roce 1953 totiž základní kámen poškodily bagry a kazeta i s listinou se ztratily.

Položení základního kamene měly následovat velkolepé plány architekta Antonína Engela, který chtěl na Vítězném náměstí vybudovat monumentální vstupní bránu do univerzitního kampusu s několika budovami.

Plány zastavila 2. světová válka a k dalším dostavbám došlo až v šedesátých letech. Nejnovějším objektem ČVUT je Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, který sídlí v přestavěné budově bývalé Technické menzy u „Kulaťáku“.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.