Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Půlstoletí od tragédie u Kladna. Za smrt 14 lidí mohla lidská chyba

  10:47aktualizováno  10:47
Lidská chyba přesně před 50 lety způsobila jedno z největších železničních neštěstí na českém území. Neovladatelný nákladní vlak 25. ledna 1964 narazil v Zákolanech na Kladensku do osobní soupravy stojící ve stanici. Výsledkem bylo 14 mrtvých a 18 zraněných a 36 zcela zdemolovaných vagonů.

Při železničním neštěstí v Zákolanech na Kladensku narazil 25. ledna 1964 neovladatelný nákladní vlak do osobní soupravy stojící ve stanici. Zemřelo 14 lidí | foto: Archiv Vladimíra Černého

Na ten den si Vladimír Černý pamatuje dodnes. Byla sobota, mrzlo a on studoval na měšťanské škole v Kralupech. Bylo mu patnáct a po vyučování se chystal na nádraží odjet zpět domů - do Zákolan. Musel pěšky.

"Ke konci vyučování nám řekli, že v Zákolanech došlo k nehodě. Museli jsme těch sedm kilometrů pěšky, protože vlaky vůbec nejezdily," zavzpomínal dnes pětašedesátiletý muž.

Nehodu jednoho z největších železničních neštěstí na českém území tehdy způsobila lidská chyba.

Dozorčí provozu připravoval ve stanici Kladno-Dubí k odjezdu nákladní vlak směrem do Kralup nad Vltavou. Pověřil vlakovou četu, aby provedla odmrazení jednotlivých vozů a přezkoušení tlaku v brzdách. Přestože pracovníci neměli potřebné zkoušky, vlak byl "zkontrolován" a vypraven na trať.

Fotogalerie

S osobním vlakem se měl křižovat v Zákolanech. Již cestou se ale zjistilo, že soupravu nelze ovládat. Jeho rychlost se stále zvyšovala a nešlo jej přibrzdit. Ve všech stanicích dostával strojvůdce příkaz: "Stůj, zastavte všemi prostředky!"

Chybějící zkoušky i zkušenosti měly za následek, že železničáři nepoužili všechny způsoby, jak nákladní vlak zastavit. "Záchrannou brzdu, jelikož byla zaplombovaná, nepoužili. Když strojvedoucí zpozoroval před sebou lokomotivu osobního vlaku, z lokomotivy vyskočil," píše se v policejním protokolu. Hned nato se vlaky střetly. První vagon osobního vlaku byl zcela rozdrcen.

"Stalo se to přímo na nádraží, blízko tehdejší továrny na piana. Vlakvedoucí stačil vyskočit. Místní tehdy vzpomínali na velkou ránu a houkání. A taky na roztrhaná těla. Bylo to ošklivé. Ten nákladní vlak od Kladna byl přetížený. Byl plný ingotů a železa. Prostě si nechal naložit víc, než souprava snesla," řekl Černý, který téměř polovinu ze 14 obětí neštěstí znal.

"Přímo ze Zákolan zahynulo pět lidí. Například mladá maminka dvou kluků. Nebo náčelník místního Sokola. Ten to tehdy odnesl nejvíc," dodal.

Černý vzpomíná, jak tragédii vyšetřovala speciální komise. Na místo přijel dokonce osobně i tehdejší ministr dopravy Alois Indra. "Vyšetřovalo se i v noci. Svítili si na to z aut obrovskými vojenskými světlomety. Ty jsme předtím ještě nikdy neviděli."

Tragédii obecní kronikář nezaznamenal

Škoda činila více než dva miliony korun, přičemž zcela rozbito bylo 36 vozů, částečně poškozeno osm, silně byly poškozeny dvě lokomotivy, zničena byla výhybka, 100 metrů kolejí a zabezpečovací zařízení. Doprava byla na trati obnovena 27. ledna 1964.

Zajímavostí je, že sedmou největší železniční tragédii z hlediska obětí na českém území nepřipomíná v místech žádná pamětní deska, žádný památník.

Dokonce ji v Zákolanech nezaznamenal ani obecní kronikář. "V místní kronice není o tragédii ani slovo. Důležité však je, že nezapomínají místní," dodal Černý.

Nejtragičtější srážkou dvou vlaků v českých zemích zůstává srážka osobního a motorového vlaku v listopadu 1960 u obce Stéblová na Pardubicku. Nehoda si vyžádala 118 obětí.

Druhým nejtragičtějším neštěstím byla srážka rychlíku a osobního vlaku u stanice Šakvice na trati Brno-Břeclav v prosinci 1953, kdy zahynulo 103 lidí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.