Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyšehradský kodex přilákal davy, chrání ho neprůstřelná vitrína

  11:31aktualizováno  11:31
Po téměř půlstoletí byl v Praze vystaven Vyšehradský kodex. Tento nejvzácnější iluminovaný rukopis v českých sbírkách pochází z konce 11. století. Lidé si ho mohou prohlédnout dnes a v neděli v Zrcadlové kapli Klementina, první zájemce přilákal ještě před rozbřeskem.

V Zrcadlové kapli Klementina si lidé po téměř půl století mohou prohlédnout Vyšehradský kodex (31. ledna 2015) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Kodex, který je pojištěn na jednu miliardu korun, patří k vrcholným dílům románské knižní malby i v celoevropském kontextu. „Ale jeho historická a prodejní hodnota je naprosto nevyčíslitelná,“ řekla mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.

K 18:00 pořadatelé vydali zhruba 2 200 vstupenek a před vchodem do Zrcadlové kaple stále byla desítky metrů dlouhá fronta, uvedla mluvčí. Originál mohou návštěvníci vidět dnes až do 20:00 a v neděli od 07:00 do 19:00, přičemž vstup je zdarma.

Fotogalerie

Rukopis je evangelistářem - obsahuje úryvky z evangelií, které se četly na mších o jednotlivých svátcích církevního roku. Unikátní je stylem písma i nezvykle velkým počtem celostránkových iluminací. Jeho vystavení umožnily podle Maňákové i loňské restaurátorské práce, během nichž byla malba na 12 nejohroženějších místech kodexu připojena speciální fixační látkou zpět k pergamenu.

Knihu o rozměru 415 krát 340 milimetrů tvoří 55 pergamenových dvoulistů, k jejichž zhotovení bylo třeba stejného počtu telecích kůží. Celkem 26 stran zdobí obrazy evangelistů, Kristovy rodiny či obrazy ze Starého zákona a také českého patrona svatého Václava, jenž jakoby gestem své pravice vyjadřoval souhlas s Vratislavovou korunovací. Podle posledních výzkumů vznikl evangelistář v jednom z bavorských benediktinských klášterů, nikoli v benediktinském klášteře na Břevnově, jak se někteří badatelé původně domnívali. Název ale dostal podle prvotního umístění na Vyšehradě, od druhé poloviny 18. století je uložen v jednom z trezorů Klementina.

V Klementinu zřídili celu

Rukopis, který patří mezi národní kulturní památky, je vystaven za přísných bezpečnostních opatření ve speciální vitríně s neprůstřelným sklem, kterou kvůli tomu Národní knihovna pořídila. Na jeho bezpečnost dohlížejí strážci v uniformách i v civilu. V prostorách Klementina, které by mohlo být v případě incidentu do deseti vteřin uzavřeno, byla zřízena dokonce i cela předběžného zadržení.

Kodex byl naposledy vystaven také v Klementinu v listopadu 1969 v rámci výstavy Z dějin české literatury. Nyní doplňuje výstavu věnovanou řádu benediktinů ve Valdštejnské jízdárně, na kterou Knihovna Národního muzea zapůjčila proslulý středověký výkladový slovník Mater verborum a rukopis Bible ze 13. století. Tato unikátní díla středověké knižní kultury budou vystavena až do pondělí, stejně jako Budyšínský rukopis, nejstarší zachovaná verze Kosmovy kroniky z přelomu 12. a 13. století, která je součástí expozice v Jízdárně Pražského hradu.

Zájem o výstavu Hrady a zámky objevované a opěvované v hradní jízdárně vystavení Budyšínského rukopisu výrazně zvýšilo. „Dnes se na expozici přišlo podívat víc než 1800 lidí, o sobotách se přitom dosud návštěvnost pohybovala mezi 11 a 15 stovkami lidí,“ řekla za pořadatele Jana Tichá. Další skoro tisícovka zájemců si Budyšínský rukopis prohlédla v pátek.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.