Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyšehradský Slavín se otevře po pětašedesáti letech návštěvníkům

  16:58aktualizováno  16:58
Pražané a návštěvníci Vyšehradu budou mít unikátní možnost podívat se do hrobky Slavín na Vyšehradském hřbitově. Poprvé se do krypty, kde je pohřbeno pětapadesát význačných osobností, lidé podívají 26. listopadu. Krypta bude veřejnosti otevřena po 65 letech, naposledy sem zavítali v roce 1947.

Předseda spolku Svatobor Václav Liška na vyšehradském hřbitově u Slavína. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Krypta bude otevřena pouze u příležitosti akce Vyšehradský advent, která v areálu Národní kulturní památky Vyšehrad proběhne od 26.11. do 18.12. Poté bude přístup do krypty opět uzavřen.

Lidé se do krypty podívají jen na pár minut. Nebyla totiž postavena s tím, že by se sem chodili lidé dívat. Není proto podle spolku Svatobor, který se o hrobku stará, připravena na to, aby tudy mohly proudit davy lidí.

Fotogalerie

Poprvé se sem lidé podívají 26. listopadu, pak bude otevřena každý víkend až do 18. prosince.

Do krypty bude moci vejít pouze deset lidí najednou a uvnitř se smí zdržet pouhých deset minut. Každý z návštěvníků si bude muset vyzvednout v pokladně Starého purkrabství časovou vstupenkou, se kterou se dostane do Slavína.

Lidem se hrobka otevře poprvé od roku 1947. Dosud se dovnitř dostali pouze řemeslníci, pozůstalí nebo správci.

Pražané a návštěvníci hřbitova na Vyšehradě mohli ještě v polovině 20. století nahlédnout dovnitř prosklenými dveřmi. Ty ale při opravě nahradily dveře plechové.

Otevření Slavína

Otevřeno vždy o víkendu od 26. listopadu do 18. prosince od 12 do 16 hodin.

Navíc ještě v pátky 2., 9. a 16. prosince od 13 do 14 hodin.

"Po válce v letech 1947 až 1973 do krypty nevstoupil v podstatě nikdo. V roce 1973 ale byl stav památky už tak katastrofální, že musela být zahájena záchranná rekonstrukce, která skončila prakticky až v roce 2006," řekl předseda spolku Svatobor profesor Václav Liška.

Na Slavíně je pohřbeno padesát pět osobností, zejména literátů a vědců. Schválně mezi nimi chybí politici. "Vnímání osobností politiků a jejich práce se často v průběhu let diametrálně mění. Bylo tomu tak i v 19. století, proto mezi nimi Svatobor nevybírá," vysvětlil jednatel Svatoboru Václav Potoček.

Prvním, kdo byl na Slavíně pohřben, byl spisovatel Julius Zeyer. Toho následovali například malíři Alfons Mucha a Vojtěch Hynais, architekt Josef Gočár, pěvkyně Ema Destinová nebo vynálezce František Křižík. Zatím posledním, kdo byl na Slavína pohřben, byl v roce 1996 dirigent Rafael Kubelík.

Kdo je pohřben na vyšehradském Slavíně

Julius Zeyer (1841 - 1901), básník, spisovatel a překladatel Wácslav Wladiwoj Tomek (1818 - 1905), historik; Josef Ladislav Píč (1847 - 1911), historik a archeolog; Josef Václav Sládek (1845 - 1912), básník a překladatel; Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912), básník a překladatel; Josef Král (1853 - 1917), profesor filologie; Růžena Svobodová (1868 - 1920), spisovatelka; Jan V. Novák (1853 - 1920), literární historik; Jan Klecanda (1855 - 1920), spisovatel a novinář; Josef Václav Myslbek (1848 - 1922), sochař; Jan Štursa (1880 - 1925), sochař; Josef Gruber (1865 - 1925), profesor ekonomie; Vojtěch Hynais (1854 - 1925), malíř; Ema Destinnová (1878 - 1930), zpěvačka; Kamil Hilbert (1869 - 1933), architekt; Jaroslav Hilbert (1871 - 1936), dramatik; Antonín Klášterský (1866 - 1938), básník a překladatel; Alfons Mucha (1860 - 1939), malíř; Jan Kubelík (1880 - 1940), houslový virtuos; František Křižík (1847 - 1941), vynálezce; Oldřich Hujer (1880 - 1942), profesor filologie; Bohumil Kafka (1878 - 1942), sochař; František Xaver Svoboda (1860 - 1943), spisovatel; Josef Hora (1891 - 1945), básník, novinář a překladatel; Josef Gočár (1880 - 1945), architekt; Václav Špála (1885 - 1946), malíř; Karel Toman (1877 - 1946), básník; Jan Heřman (1886 - 1946), klavírní virtuos; Ladislav Jan Šaloun (1870 - 1946), sochař; Karel Engelmüller (1872 - 1950), divadelní kritik a historik; Vilém Zítek (1890 - 1956), pěvec; Jaroslav Kocián (1883 - 1950), houslista; Marie Pujmanová (1893 - 1958), spisovatelka; Jan Lauda (1898 - 1959), sochař; Karel Honzík (1900 - 1960), architekt; Ferdinand Pujman (1899 - 1961), režisér; Otakar Mařák (1872 - 1939), zpěvák; Karel Hoffmann (1871 - 1936), houslista; Josef Štefan Kubín (1864 - 1965), spisovatel; Jaroslav Fragner (1898 - 1967), architekt; Antonín Pelc (1895 - 1967), malíř; Richard Kubla (1890 - 1964), zpěvák; Vojta Novák (1886 - 1966), herec a režisér; Otilie Beníšková (1882 - 1967), herečka; Zdeněk Štěpánek (1896 - 1968), herec; František Maxián (1907 - 1971), klavírní virtuos; Kamila Ungrová (1887 - 1972), pěvkyně; Vítězslav Vejražka (1915 - 1973), herec; Antonín Strnadel (1910-1975), malíř; Eduard Kohout (1889 - 1976), herec; Ladislav Boháč (1907 - 1978), herec; Jaroslav Marvan (1901 - 1974), herec; Václav Bednář (1905 - 1987), pěvec; Rafael Kubelík (1914 - 1996), dirigent;  Oskar Nedbal (1874 - 1930), dirigent a hudebník

Autor:




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Praha plánuje pro lidi s Lítačkou slevy na sdílená auta a kola

Ráno nasednout na kolo a dojet si s ním k tramvaji, kterou člověk zamíří do práce. Po konci směny odjet autem. Praha zvažuje, že by kartu do hromadné dopravy –...  celý článek

Kdo koho školil? Podle magistrátu řidič Porsche hasiče nevybržďoval
Magistrát rozhodl, že řidič porsche hasiče nevybrzdil. Jen je omezil v jízdě

Magistrát dal za pravdu řidiči modrého porsche, který v polovině května podle policie v Praze vybržďoval hasiče. Řidič s rozhodnutím policie nesouhlasil a...  celý článek

Areál Kofoly v Mnichově Hradišti čekají úpravy. Firma musí snížit hluk, jinak...
Kofola může i přes hluk dál vyrábět, obyvatelé trpí a chystají žalobu

Továrna na výrobu limonád Kofola může dál fungovat v plném provozu, přestože porušuje noční hlukové limity. Firma dostala povolení na pokračování výroby po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.