Když člověk pozorně a se základní znalostí architektury pohlédne na domy a kostely Pražského hradu, spatří pestrou ukázku různých slohů. Nechybí snad žádný, jenž kdy vytvářel tvář českých měst.
Právě na tomto místě, v Jiřském klášteře, si nyní může návštěvník tuto „kamennou bonboniéru“ skvěle doplnit - na výstavě Architektura v prostoru a čase.
Tamní expozice až do 12. října mimo jiné nabízí téměř dvě stovky precizně zpracovaných modelů skutečných, zejména českých, staveb postavených napříč staletími.
Maketa románské rotundy svaté Kateřiny ve Znojmě je jakousi startovní čárou historického vývoje tuzemského stavitelství.
Putování pokračuje modely středověkých klášterních areálů, které se mísí s renesančními zámky a měšťanskými domy či funkcionalistickými vilami a nádražími od slavných tvůrců své doby.
Týden architekturyExpozice v Jiřském klášteře, jež je součástí festivalu Architecture Week, skončí 12. října. Přístupná je každý den od 10 do 18 hodin. Plné vstupné: 120 Kč Snížené: 60 Kč Program shrnující výstavy a akce festivalu je na stránkách www.architectureweek.cz. Na některé akce, jako například exkurze a architektonické procházky, je nutná rezervace. |
Vrcholem cesty jsou pak zmenšeniny moderních budov z Česka i ze světa. Chybět proto nesmí ani špička této „evoluce“ - organická budova Národní knihovny od Jana Kaplického.
Jeho „blob“ nyní na Pražském hradě zastupuje dokonce několik modelů, které ukazují, jak se postupem času jeho návrh vyvíjel, až se zrodila veřejnosti známá, šampaňsky zlatá chobotnice.
„Je velkým úspěchem, že se podařilo objevit, zapůjčit a přivézt takové množství vzácných, historických, ale i současných maket.
Některé dokonce ještě nebyly ani vystaveny,“ tvrdí kurátor výstavy architekt Miroslav Řepa. Mimochodem jeho otec Karel, rovněž architekt, navrhl impozantní pardubické nádraží. I jeho napodobenina je v Jiřském klášteře vystavena.
A když už jde o Pražský hrad, je symbolické, že se výstava speciálně věnuje i dílu architekta Josipa Plečnika - Slovince, který sídlo českých králů změnil v době prezidentování T. G. Masaryka k nepoznání a díky tomu se proslavil ve světě.
K vidění jsou například jeho pozoruhodné skici budov, jež byly dosud ukryty v soukromé sbírce. Do Prahy je přivezl Damjan Prelovšek, který žije ve slovinské Lublani v domě od Plečnika. Některé skici patří i Miroslavu Řepovi, jehož otec zas byl posledním českým Plečnikovým žákem.
