Pětice mužů finišuje. Ze stovek žeber, obratlů a dalších kosterních pozůstatků do konce týdne musí sestavit nejrůznější druhy dinosaurů.
"Na ocelové konstrukce věšíme jednotlivé kůstky pomocí háčků. Máme různé nákresy a značky na kostech, ale hodně si pamatujeme z hlavy," vypráví s obřím žebrem v ruce paleontolog Maxim Bojko z moskevského Paleontologického institutu A. A. Borisjakova Ruské akademie věd, který kosti a fosilie pro výstavu zapůjčil.
Bedny plné vzácných kostí dorazily do Prahy ve speciálních kamionech před týdnem a tehdy se pětice mužů pod Bojkovým vedením dala do práce.
Skládačka na pár hodin i dva dny
Menší skelety dokážou v tomto počtu složit i za dvě hodiny. Poskládat více než tři stovky kostí největšího exponátu - šest a půl metru dlouhé kostry tarbosaura - skupince zabralo skoro dva dny. K dokonalosti mu zatím chybí ještě hlava, tedy vlastně její kopie.
Pravá lebka "bratrance" amerického tyranosaura odpočívá v objemné krabici i s kusy země, přesně jak ji ve čtyřicátých letech dvacátého století našla sovětsko-mongolská paleontologická expedice v poušti Gobi.
Dinosaurium v PrazeCo je Dinosaurium Co výstava nabízí Kdy a kam vyrazit Vstupné (v Kč, všední den/víkend)) |
Přitom replik na výstavě návštěvníci uvidí jen hrstku. "Expozice je unikátní tím, že minimálně osmdesát procent tvoří pravé kosti. Z více než padesátky exponátů z období druhohor zde budeme mít minimálně deset kompletních koster.
Většinou se jedná o vykopávky nalezené v Rusku a Mongolsku na počátku dvacátého století," popisuje Štěpán Janeček z pořadatelské společnosti Beyond Entertainment, která loni organizovala výstavu Tutanchamon: jeho hrob.
Kolem Janečka se zatím vybalují kosti staré 74 až 275 milionů let, jejich celková pojistná cena se počítá v milionech eur.
"Naprosto jedinečná je kostra mořského dinosaura Liopleurodona, které se na celém světě našly jenom tři," láká Janeček k návštěvě výstavní haly, kde pomalu rostou siluety ještěrů.
Kostry chránilo miliony let bahno
Jak je vůbec možné, že kosti vydržely stovky milionů let?
"Často se dochovají kostry zvířat na dně řek či jezer, kde jsou zahrabané do písku a bahna. Kosti jsou neuvěřitelně křehké a těžké, nejsou jako naše, připomínají kámen. Proto je natíráme speciálními lepidly, abychom je ochránili," vypráví Bojko, který se při výzkumu věnuje ještě starším živočichům, těm mořským z permu.
Výstavu zatím mohli v této podobě vidět jen návštěvníci loni ve Švédsku. Podobně jako tam i v Praze absolvují zájemci okruh plný nasvícených dinosaurů, vitrín s fosiliemi a projekcí.
Zhruba v polovině cesty si děti mohou odpočinout v herním koutku, kde si na písčitém nalezišti s umělými kostmi samy vyzkoušejí, jaké je být paleontologem.