Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muzeum v Kolíně vystaví starověké památky rakouského arcivévody

  14:41aktualizováno  14:41
Regionální muzeum v Kolíně vystaví v polovině září část předmětů z egyptské sbírky rakouského šlechtice a následníka zaniklého toskánského velkovévodství Josefa Ferdinanda Toskánského. Stovku unikátních staroegyptských předmětů zapůjčí pražské Náprstkovo muzeum.

Výstavu Poklady starého Egypta chystá na září kolínské muzeum. Stovku unikátních staroegyptských předmětů zapůjčí pražské Náprstkovo muzeum. | foto: Petr Janeček, MAFRA

V egyptském městě Alexandrie vládla na začátku roku 1903 tuhá zima. Bylo zrovna dvacet stupňů nad nulou, když do přístavu dorazila rakousko-uherská loď. Z ní vystoupil štíhlý třicetiletý muž s mohutným knírem. Hrabě Buriano. Tak si na své cestě alespoň nechal říkat.

Josef Ferdinand Toskánský, jak znělo jeho pravé jméno, si pseudonym vybral podle habsburského panství v Itálii. Cestování pod falešným jménem bylo tehdy v módě.

J. F. Toskánský

J. F. Toskánský

Habsburk se protáhl po náročné cestě. Nemohl se dočkat lovu, za kterým do Egypta přijel. Těšil se na exotické ptáky a antilopy, které si nechá vycpat.

Jenže v přístavu už na arcivévodu čekal rakousko-uherský konzul Vetter. A tohle setkání celou výpravu dost ovlivnilo. Vetter byl majitelem vzácné sbírky starožitností. A ne ledajakých – byly mezi nimi třeba i mumie, rakve ze Západních Théb a dalších tři sta padesát předmětů dnes nevyčíslitelné hodnoty.

Vetter se stal šlechticovým průvodcem, ukázal mu egyptské památky, které znal mladík zatím pouze z knížek, a asistoval při lovu.

V polovině února mu pak nabídl i drahocennou sbírku. Je pravděpodobné, že tím sledoval své vlastní zájmy.

„Mohla to být diplomatická záležitost. Habsburkové stále patřili k nejvýznamnějším rodům Evropy,“ vysvětluje historik Radek Podhorný.

A Josef Ferdinand, vlastně hrabě Buriano, dar přijal. Později ho věnoval muzejníkům.

Fragmenty jedinečných památek starého Egypta, pocházejících například z takzvané Královské skrýše v Dér el-Bahrí, z pohřbů Moncuových kněží v Hatšepsutině chrámu, Navillových výkopů v Bubastidě či významného objevu nekropole v Achmímu budou v kolínském muzeu k vidění od 12. září.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.