Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nos měl z mosazi. Výstava přibližuje skutečnosti ze života Tycha Brahe

  17:08aktualizováno  17:08
Výstava ve foyer budovy Akademie věd ČR na Národní třídě představuje výsledky věděckého výzkumu okolností života a smrti dánského astronoma Tycha Brahe. Před dvěma lety vyzvedli experti jeho ostatky, aby zjistili, zda byl skutečně otráven. Ukázalo se, že zemřel přirozenou smrtí, i další zajímavosti.

Hrobka dánského astronoma Tycha Braha v pražském Týnském chrámu | foto: MF DNES

V závěru roku 2010 obsadily Týnský chrám týmy odborníků z různých oblastí, které prozkoumávaly hrobku slavného dánského astronoma, astrologa a alchymisty i jeho manželky Kristýny. S výsledky jejich bádání se teď může seznámit i široká veřejnost.

Jedno z nejzajímavějších zjištění přinesli vědci z Ústavu jaderné fyziky. Po prozkoumání vlasů, vousů a kostí slovutného astronoma vyvrátili fámu, že byl Brahe otráven.

"Přítomnost rtuti byla v normálu, což znamená, že otráven nebyl," vysvětluje profesor Jan Kučera. Odborníci se tedy přiklánějí k verzi, že příčinou smrti byl akutní zánět ledvin, jak popisují dobová svědectví.

Fotogalerie

Tým fyziků pak vyvrátil i další domněnku spojenou s postavou císařského astrologa rudolfínské doby. Říkalo se, že nosil nosní protézu ze slitiny zlata a stříbra.

"Brahe přišel o část nosu při souboji. Když jsme jeho nosní kůstky podrobili analýze, nalezli jsme vysokou koncentraci mědi a zinku. Z poměru těchto dvou kovů vyplývá, že protéza byla z mosazi," říká Kučera.

Výstava ukazuje i zajímavé rentgenové snímky či obrázky z počítačového tomografu expertů z Nemocnice Na Homolce.

"Právě tyto testy by mohly v budoucnu spolu s moderními technologiemi pomoci vytvořit přesnou rekonstrukci astronomovy tváře. I když ji tedy přibližně známe z dobového vyobrazení," zamýšlí se archeolog Jaroslav Podliska, který se průzkumu také zúčastnil.

Fotografie ukazují i průzkum hrobky

Podliska a jeho kolegové pak k výstavě přispěli například fotografiemi ze samotného prozkoumávání hrobky. Návštěvníci expozice tak uvidí, jak hrob vypadal, když se do něj před dvěma lety poprvé po více než století někdo podíval. Naposledy totiž hrobku otevřeli v roce 1901.

"Kromě ostatků jsme narazili třeba na kožené zdobené desky modlitební knížky, jež patřila Kristýně. Na drobné korálky z růžence či zbytky kovových přezek z šatů," popisuje výsledky bádání Podliska.

Další panely pak přibližují život Tycha Brahe v Praze. Připravil je tým historiků. O něco dál je výsledek práce antropologů a dalších výzkumných týmů. Například analýza zbytků textilií nalezených v hrobce Týnského chrámu lidem umožní podívat se na šatník dvořanů z druhé poloviny 16. století.

"Tento výzkum velice názorně ukázal možnosti vědců z různých oborů jak přírodních, technických, tak humanitních, jak mohou pomoci při skládání mozaiky našeho dědictví. A výstava v Akademii věd, která potrvá do 22. února, je ideální k tomu, aby se i veřejnost mohla seznámit s jejich výsledkem," dodává Podliska.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.