Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava v jílovském muzeu připomíná, že vory patřily i na Sázavu

  9:03aktualizováno  9:03
Nová výstava jílovského muzea připomíná historii vorařství v kraji. Návštěvníci tu mohou vidět modely, pracovní náčiní i dobové fotografie. Vorařství se v Posázaví datuje už od 15. století a materiál se tu po vorech plavil i za druhé světové války.

Takhle zdolávali voraři Svatojánské proudy na Vltavě u Štěchovic. Na Sázavě se vory objevily už v 15. století a naposledy se na nich voraři plavili v roce 1941. | foto: Archiv Regionálního muzea v Jílovém u Prahy

"Posázavská voroplavba je často opomíjená v kontextu s vltavskou. Hlavní problém výstavy byl v tom, že nejsou exponáty. Z chalup už všechno zmizelo, ale pomohl nám vltavanský spolek, který má velké množství písemností i předmětů," uvedl kurátor výstavy Jan Stachura s tím, že znají z písemností jména místních vorařů, jako byla například rodina Váňových.

Fotogalerie

"Čerpali jsme z kronik, ale pamětníky nebo spíše rodiny vorařů se nám sehnat nepodařilo," podotkl.

V okolí Jílového je jednou z vorařských obcí Kamenný Přívoz. Muži tu pracovali v kamenolomech nebo na řece.

"Voroplavba tady byla výhradním povoláním. Představovala hlavní způsob dopravy stavebního dříví, lomového kamene i materiálu na stavbu železnice," řekl Stachura.

Vorařství se v Posázaví datuje už od 15. století a materiál se tu po vorech plavil ještě v roce 1941. Na rozdíl od vltavských plavců ti posázavští například při stavbě vorů vůbec nepoužívali dráty ani hřebíky.

Další rozdíl je i v tom, že na Sázavě platilo striktní rozdělení na horní a dolní plavce. Bylo to zejména kvůli Pikovickým proudům.

Výstava Na vorech do Prahy

Kde: Regionální muzeum Jílové u Prahy
Kdy: od 2. února do 21. dubna
Otevírací doba: denně mimo pondělí od 8 do 12 a od 13 do 16 hodin

Na dolním úseku plavili výhradně plavci z Kamenného Přívozu a okolí. Na horním toku od Čerčan proti proudu znamenala voroplavba příležitostnou práci pro rolníky.

V muzeu jsou vystaveny modely vorů, houžve, což jsou mladé smrkové kmínky, kterými se vor spojoval. K vidění jsou i jednotlivá náčiní, háčky, sekery. Vše doplňují fotografie.

Jednou ze zajímavostí je Altmanovo panoráma. Vzniklo v polovině 17. století na zakázku opata Strahovského kláštera Kryšpína Fuka, který pověřil Davida Altmana, aby zachytil plavební podmínky na Vltavě z Prahy do Svatojánských proudů nad Štěchovicemi.

Svůj prostor na výstavě dostaly i vltavanské spolky, které přivezly kroje či prapor z Davle.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.