Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové v muzeu představí památky, které našli v africké poušti

  16:41aktualizováno  16:41
Od tohoto pátku až do poloviny října si návštěvníci Náprstkova muzea v centru Prahy budou moci prohlédnout unikátní archeologické památky, které objevili čeští badatelé v africké poušti. Vůbec poprvé se tak se svými úlovky pochlubí veřejnosti.

Příprava předmětů pro hrob lučištníka ve výstavě Země černých faraonů. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Šestnáct hodin práce, pak pár hodin spánku a odpočinku. A následuje další šestnáctka. Archeologové z Národního muzea nezažili mnoho tak dramatických, napínavých, únavných a hlavně úspěšných výzkumů, jako byl ten na konci loňského roku v súdánské oblasti Wad Ben Naga.

Fotogalerie

Jen pár dní před koncem archeologické sezony tu našli unikátní soubor poničených soch a museli v krátkém čase vykopávky v komplexu dokončit.

Stihli to a nálezy ukážou lidem v Náprstkově muzeu na výjimečné výstavě Země černých faraonů.

"Pocity byly velmi smíšené - radost z objevu střídala velká odpovědnost a tlak, abychom stihli danou část chrámového komplexu dokopat, jelikož nám zbývalo jen sedm dní do odletu. Pracovali jsme ve dvou směnách, šestnáct hodin denně v teplotách nad čtyřicet stupňů Celsia," vzpomínal vedoucí expedice Pavel Onderka z Národního muzea.

Obvykle nebývá snadné vyjednat zapůjčení vzácných nálezů, byť se jedná o výstavu, ale Národní muzeum našlo v Súdánu spojence - ministra zahraničí Ali Kartiho.

"Vyrůstal jsem v této lokalitě, chodil do školy a vždy jsem toužil zjistit, co se ve Wad Ben Naga nachází. Ale byli tam hlídači," vysvětlil Ali Karti v Náprstkově muzeu, proč má k českým vykopávkám blízký vztah.

Súdán Česku půjčil soubor čtyř desítek památek a Karti přijel, aby je muzeu předal.

Země černých faraonů

Výstava Země černých faraonů představí návštěvníkům dějiny starověké Núbie od sklonku pravěku po rané křesťanské období. Súdánské národní muzeum zapůjčilo na výstavu čtyřicet významných exponátů, které tak budou poprvé v historii k vidění v České republice.

Velká část předmětů byla objevena českou archeologickou expedicí Národního muzea v uplynulých třech letech v sudánském Wad Ben Naga.

Zastoupeny jsou také nálezy pocházející ze súdánských výzkumů, které proběhly před pětapadesáti lety na téže lokalitě, a předměty pocházející z výzkumů Českého egyptologického ústavu FF UK na súdánských lokalitách Usli a Sabaloka.

Kde: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Betlémské nám. 1, Praha 1

Kdy: od pátku 30. května do 12. října 2014.

"První část výstavy je věnovaná konci pravěku, další Merojskému království v období třetího století před naším letopočtem a potom začínáme návštěvníkům vyprávět příběh z lokality Wad Ben Naga," popisuje výstavu Onderka.

Expozicí se prolíná několik ústředních exponátů. Bude tu oltář objevený v roce 1844, který je popsaný jménem krále Natakamaniho a královny Amanitore, a to jak v egyptských, tak v merojských hieroglyfech.

Chrám ztracený v písku

Z českých nálezů jsou klíčové ty z chrámu Týfóniumm - získal jméno po stohlavém obrovi z řecké mytologie, jehož vyobrazení tu archeologové nalezli. Chrám býval ztracený, vědci jej znali jen z vyprávění a z popisů cestovatelů z 19. století. A byli to právě čeští archeologové, kdo jej v roce 2011 objevili.

"Naše expedice tu v roce 2013 objevila zmíněný soubor poničených soch, které byly rituálně pohřbeny v hlavní svatyni Týfónie," říká Onderka.

Byla tam třeba i busta zlacené sochy boha Apedemaka, která je jedním ze tří známých trojrozměrných vyobrazení božstva se lví hlavou. "Anebo dvě sousoší bohů Mut a Amona. V jednom případě je bůh Amon s hlavou berana, ve druhém s lidskou hlavou," popsal nález archeolog.

Oblast Wad Ben Naga budou experti z Národního muzea zkoumat podle jejich ředitele Michala Lukeše ještě v dalších letech.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.