Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejvíc lidí žije na Vinohradech, narůstají však i satelitní městečka

  10:10aktualizováno  10:10
Nová výstava na Staroměstské radnici představuje návštěvníkům Prahu v číslech. Lidé varuje před stěhováním na kraje Prahy a ukazuje, kde bydlí nejvíc obyvatel. Zároveň představuje netradiční statistiky - například údaj kolik v hlavním městě žije holubů.

Vinohrady jsou nejlidnatější, statistiky „kazí“ satelitní městečka. Ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Domek, sekačka v kůlně, bazén a posezení na venkovní terase. To je sen, který si plní řada Pražanů. Urbanisté, architekti, ale také politici to však nevidí rádi. Čím dál od centra se totiž lidé stěhují, tím se zvětšuje plocha určená k bydlení, a to s sebou přináší řadu nepříjemností.

„Městu tím především rostou náklady na budování infrastruktury. Zatímco developer má z výstavby domů na okraji města zisky, u města jsou to naopak jen výdaje,“ vysvětluje náměstek primátorky Matěj Stropnický.

Že si Pražané dopřávají v porovnání s obyvateli jiných evropských měst více prostoru pro život, ukazuje nová výstava s názvem „Znáte Prahu?“, kterou mohou lidé do konce roku navštívit v prostorách Staroměstské radnice.

Zatímco v Praze na jeden hektar připadá v průměru 25 obyvatel, v jiných městech je toto číslo výrazně vyšší. „Milán má při podobném počtu obyvatel skoro třikrát menší rozlohu. Žije tam průměrně 73 obyvatel na hektar,“ dozvědí se návštěvníci expozice.

Ve Vídni, kterou se pražští urbanisté často inspirují, protože má k Praze nejblíže, žije na jednom hektaru půdy v průměru 40 lidí. Stejně je tomu i v Mnichově. Podobnou rozlohu jako česká metropole mají například Budapešť či Varšava, počet obyvatel je však v obou městech zhruba o půl milionu vyšší.

Problém není hustota zalidnění celé Prahy, ale některých jejích lokalit. „Praha není obydlená rovnoměrně. Největší hustota zalidnění je v centru, zatímco na okrajích žije méně lidí, avšak na větší ploše,“ vysvětluje ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Petr Hlaváček. „To je jedna z velkých výzev, kterým dnes čelíme, protože neustálé rozpínání města do okolní krajiny je neekologické a neekonomické,“ dodává.

Cestou, jak tento trend obrátit, by podle odborníků mohla být přestavba takzvaných brownfieldů. Tedy dnes již nevyužívaných lokalit v centru. Z těch by se v budoucnu měly stát nové obytné čtvrti.

Činžovní domy vedou

Hustota zalidnění v jednotlivých pražských lokalitách je dána především typem tamních budov. Nejvíce lidí na nejmenší ploše žije především ve čtvrtích s vysokými činžovními domy. Konkrétně jde o Vinohrady, kde podle IPR na jednom hektaru průměrně žije 200 lidí.

Kdyby v takovémto druhu domů žili všichni Pražané, mohla by být obydlená část metropole osmkrát menší. Nejnižší hustotu mají naopak území, která jsou zastavěna rodinnými domy se zahradou. Příkladem jsou Křeslice, ve kterých žije na jednom hektaru v průměru deset osob. Kdyby všichni Pražané bydleli pouze v rodinných domech, muselo by být hlavní město dvaapůlkrát větší.

Výstava ve Staroměstské radnici seznamuje návštěvníky také s prognózami vývoje počtu obyvatel. Ty jsou tři. Podle první by v roce 2050 mohlo v české metropoli žít až 1,7 milionu lidí. Druhá, mírnější, předpokládá, že to bude 1,5 milionu obyvatel. Poslední je nejmírnější. Podle ní přibude v celém městě do roku 2050 jen tři tisíce lidí.

Expozice návštěvníkům nabídne i další čísla. Například počet holubů v Praze. Těch má být 80 tisíc.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.