Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Dan Materna, MAFRA

Organizace hodnotila politické hráče. Známkovala průhlednost kampaní

  • 1
Organizace Transparenci International oznámkovala strany, které jdou do víkendových komunálních voleb. Známkami jako ve škole hodnotila průhlednost jejich kampaní. V Praze nejhůře dopadly ČSSD, KSČM, Občanská konzervativní strana či Úsvit.

Kolik peněz strana vynaloží na kampaň? Odkud je má? Vede transparentní účet? To jsou některá z kritérií, na základě kterých nevládní organizace Transparency International (TI) oznámkovala pražské politické hráče.

„Chceme prostě vědět, kolik peněz za kampaň utrácí a kde na to vezmou. Všechny strany jsme přímo oslovili. Pokud neodpověděly, i tak nebyly z monitoringu vyřazeny. Dohledávali jsme o nich informace ve veřejných zdrojích, na jejich webech, sociálních sítích či vyjádřeních v médiích,“ popisuje šéf Transparency International David Ondračka.

Nejprůhledněji podle TI hospodaří s penězi pražská Trojkoalice a Piráti. Jedny z nejhorších známek obdrželi komunisté, sociální demokraté či Úsvit přímé demokracie.

Jakou známku dostaly a kolik stála kampaň

Občan. konzervativní strana 4,4 - nezveřejněno
KSČM 4,3 - 1,6 milionu
ČSSD 4,3 - 9,5 milionu
Úsvit přímé demokracie 4,3 - 1,25 milionu
ODS 3,9 - 10 milionů
ANO 3,9 - 12 milionů
Hnutí Pro Prahu 2,9 - 13 milionů
Patrioti – Volba pro Prahu 2,7 - 300 tisíc
Demokraté Jana Kasla 2 - 6 milionů
Svobodní 1,6 - 1 milion
TOP 09 1,6 - 10 milionů
Trojkoalice 1,1 - 7,5 milionu
Česká pirátská strana 1,1 - 400 tisíc

Tyto strany shodně dostaly známku 4,3 (5 je nejhorší). Nedoložily totiž zdroje svých příjmů, nemají transparentní účet a neuvádějí, do čeho konkrétně jednotlivé částky v kampani investují.

Kritizované strany se proti hodnocení ohradily, pro MF DNES pak své financování částečně objasnily.

„Na komunální volby v Praze dáme asi devět milionů korun. Všechny peníze jsou od členů strany, jiné dary nedostáváme. Vedeme ale zvlášť senátní, magistrátní a obvodní kampaň. Díky této decentralizaci nejsme schopni zabezpečit jeden transparentní účet,“ tvrdí volební manažer ČSSD Petr Dolínek.

V listopadu prý sociální demokraté vyúčtování kampaně uveřejní. Jenže to už bude po volbách.

Podobně jsou na tom i pražští komunisté. „Celou kampaň do zastupitelstva hradí krajský výbor, doplňkem jsou dary od poslanců a zastupitelů. Kampaň v Praze vyjde asi na 1,6 milionu korun. Vyúčtování po volbách zveřejníme na webu,“ uvedl pražský tajemník KSČM Viktor Pázler.

Pro Prahu: Zveřejňování darů považujeme za nekorektní

Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury zase odmítá výsledky poskytnout konkrétně pro Transparency International.

„Tuto instituci nepovažujeme za transparentní. Na kampaň jsme dali asi 1,25 milionu korun, nemáme problém ukázat seznam dárců,“ tvrdí místopředseda hnutí Jan Zilvar.

A nové hnutí Pro Prahu, za kterým stojí podnikatel Zbyněk Passer, jde ještě dál. „Zveřejňování přispěvatelů v průběhu kampaně považujeme za nekorektní. Přispěvatelé se tak dostávají pod tlak ze strany jiných politických stran, komerčních subjektů a médií,“ uvedla mluvčí hnutí Radka Hrstková.

Na opačné straně hodnocení stojí Piráti, Trojkoalice, TOP 09 či Svobodní. Jejich známky se pohybují mezi jedničkou a dvojkou. Voličům ukazují, co s penězi dělají.

Třeba TOP 09 získala vloni od svých dárců téměř 15 milionů korun, každý dar je dohledatelný na jejím webu.

Na pražskou kampaň chce TOP 09 vynaložit deset milionů korun. Na jejím webu lze najít, že například za nájem lavičky v Praze 8 zaplatila 45 tisíc korun, 94 tisíc korun stál tisk plakátů v Praze 9 a podobně.

Své zdroje a náklady rozkrývají také Trojkoalice a Piráti.

„Většina stran se transparentnosti ve financování volebních kampaní brání kvůli obavám z prozrazení taktiky kampaně,“ tvrdí manažer kampaně Trojkoalice Martin Čáslavka. Podle Pirátů je transparentní hospodaření s penězi výhodné i pro samotné členy stran či hnutí.

„Pro všechny členy volebního týmu je snadno dohledatelné, jak jsme na tom s penězi. I jejich zapojení do činnosti strany je pak mnohem intenzivnější, když si sami mohou ověřit, že peníze utrácíme účelně,“ dodává Mikuláš Ferjenčík z mediálního odboru Pirátské strany.

Ukázat karty by strany mohl donutit zřejmě jen zákon o financování politických stran. Ten už však mnoho předešlých vlád smetlo pod stůl. Norma patří mezi devítku zákonů navržených neziskovou iniciativou Rekonstrukce státu, k jejímuž zavedení se následně zavázala současná vláda.

„Informace o financování kampaní by měl střádat zvláštní úřad. Strany by k transparentnosti nutil, pokud by se tak nechovaly, byly by sankcionovány,“ dodává Ondráčka.