Za to, že téměř v každé stanici najdete umělecké dílo, mohou dva faktory: velký společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon. Ten u veřejných staveb ukládal vynaložit až čtyři procenta z celkového rozpočtu na výzdobu.
Z metra se tak stala galerie tehdejšího umění. Velký prostor získali především sklářští výtvarníci, ve stanicích ale narazíte i na díla sochařů a poznávacím znakem pražské podzemní dráhy se staly také barevné obklady využité ve většině stanic trasy A. Některá díla se zachovala, jiná byla po roce 1989 odstraněna.
