Vyplývá to z nejnovějších závěrů hodnocení zdravotních rizik, které ve čtvrtek zveřejnilo Centrum pro životní prostředí a zdraví. To si nechalo speciálně pro Prahu vypracovat u Zdravotního ústavu Ústí nad Labem odhad počtu zemřelých.
„Zároveň jsme měřili na několika místech hlavního města koncentrace nejmenších prachových částic v ovzduší,“ uvádí Miroslav Šuta, expert zdravotních rizik ze zmíněné neziskové organizace.
Studie upozorňuje i na další zdravotní účinky ovzduší znečištěného prachovými částicemi. Ty krátkodobé mohli Pražané zažít například letos v lednu, kdy ve městě panovala několik dní smogová situace. „Při ní dochází například k zvýšení počtu zánětlivých onemocnění,“ říká Šuta.
Daleko nebezpečnější jsou ale prachové částice v případě, kdy jsou jim ve vysokých koncentracích lidé vystaveni dlouhodobě. „Dospělí i děti, kteří prachové částice ve větším množství vdechují, mají horší plicní funkce, roste u nich počet onemocnění dolních cest dýchacích a snižuje se délka dožití,“ vypočítává Šuta.
Prachové částice způsobí v lepším případě bronchitidu
Nejmenší prachové částice PM0,1, které jsou zhruba pětsetkrát menší než je průměr lidského vlasu, se po vdechnutí dostávají dokonce až do plicních sklípků. „Tam mohou procházet stěnou sklípků do krve, která je roznese třeba do jater, mozku nebo placentou do vyvíjejícího se plodu. Nejnovější studie ukazují, že tyto částice mohou ovlivňovat i vývoj mozku,“ upozorňuje Šuta.
U dětí může způsobovat dlouhodobé vdechování prachových částic také chronickou bronchitidu. Takovou zkušenost má Olga Richterová, zastupitelka Prahy 10. Ta kvůli údajně nedostatečné ochraně ovzduší podala dokonce žalobu na ministerstvo životního prostředí.
„O ovzduší jsem se začala zajímat jako maminka malého syna, který byl ve třech měsících hospitalizován s velmi těžkou bronchitidou. Zjistila jsem, že i když se chová člověk zodpovědně, stačí vyjít s kočárkem na ulici a dítě je vystaveno nebezpečným prachovým částicím,“ říká.
Koncentrace ultrajemných částic PM0,1 a PM2,5 se běžně neměří. Do ovzduší je vypouštějí především automobily s dieselovými motory, obzvláště ty, kterým chybí filtry pevných částic.
Částice se uvolňují ze starých aut. Vyřeší to nízkoemisní zóny?
„Nejvyšší hodnoty jsme naměřili na severojižní magistrále, konkrétně v ulici Mezibranská. Měřicí přístroj hlásil v průměru zhruba 200 tisíc částic na metr krychlový,“ uvádí Šuta. Ve chvíli, kdy magistrálou projíždělo několik starých vozidel bez filtrů, vyšplhaly hodnoty až k hranici dvou milionů částic na metr krychlový.
Fakta o vzduchu v Praze
|
Praha by proto podle Šuty měla být v oblasti zlepšování ovzduší důslednější. „Řešením je například zpoplatnění vjezdu do centra, jako to udělal Stockholm, nebo zavedení nízkoemisních zón,“ myslí si Šuta.
Například v Berlíně podle něj nízkoemisní zóny ovzduší výrazně pomohly.
To potvrzuje i Michal Vojtíšek ze Strojní fakulty ČVUT. „Vjezd do centra Prahy by se měl znemožnit vozidlům, která jsou v nevyhovujícím technickém stavu a produkují nadměrně vysoké emise. Z pražského ovzduší by zmizela nejméně polovina částic,“ říká.
Podle radní pro životní prostředí Jany Plamínkové (Trojkoalice/STAN) magistrát o zavedení nízkoemisních zón v současné době neuvažuje.
„Ukázalo se, že by to bylo příliš nákladné, zbytečně to otravovalo Pražany a nemělo by to takový efekt,“ tvrdí Plamínková. Mnohem větší důraz by se podle ní měl klást na kontroly automobilů s dieselovými motory, kterým chybějí filtry pevných částic. „Připravujeme zakázku, která má přesně zjistit, kolik automobilů vysoké emise v Praze produkuje,“ říká radní.
Poté bude podle ní magistrát vyvíjet větší tlak na policii, aby řidiče s vymontovanými nebo chybějícími filtry přísněji kontrolovala.
„Prokázalo se totiž, že některé stanice technické kontroly záměrně pouštějí do provozu automobily bez filtrů. Je potřeba ty vozy, které ze stanic vyjíždějí, kontrolovat a proti hříšníkům postupovat tvrdě,“ dodává Plamínková s tím, že další opatření pro zvyšování kvality ovzduší, jako je třeba výsadba zeleně, už hlavní město postupně zavádí.
Podle Centra pro životní prostředí a zdraví se ale investice do nízkoemisních zón nebo zpoplatnění vjezdu do centra vyplatí nejen po zdravotní stránce. Světová zdravotnická organizace (WHO) v jedné ze svých studií vypočetla, že Česká republika přichází v důsledku nemocí a předčasných úmrtí způsobených prachovými částicemi o 7 procent hrubého domácího produktu.
„Ve Stockholmu si spočetli, že když zavedou nízkoemisní zónu, bude je to sice stát peníze, ale klesne počet nemocných, takže se finance vrátí,“ uzavírá Šuta.
