Obžalovaní podle spisu působili jako autoři filmů, producenti, režiséři, fotografové, kameramani a účastnili se i jako herci. Podle obžaloby založili firmu a rekrutovali herce ze sociálně slabšího prostředí, které nutili k účasti ve filmech a k podstupování nejrůznějších praktik. V obžalobě je popsáno 18 natáčení, při nichž například byli herci spoutáni a museli plnit nejrůznější úkoly, které jim určoval scénář.
Šlo třeba o bití rákoskou, strkání prstů a různých předmětů do konečníku, kopání do genitálií, jejich popálení voskem nebo pouštění elektrického proudu do pohlavních orgánů. Podle spisu šlo o nelidské zacházení, při kterém herci neutrpěli závažná poranění orgánů jen díky shodě náhod.
Podle předsedkyně trestního senátu Marie Korbařové se u soudu prokázalo, že obžalovaní filmy natáčeli. Ve snímcích se projevovala neúcta k životu, uvedla.
Nikdo nepotřeboval lékaře
Při soudním procesu to nezpochybňovali ani samotní obžalovaní, kteří však vyloučili, že by při natáčení někomu ublížili. Násilí ve filmech prý bylo hrané a většinou šlo o běžné praktiky. "Neexistuje žádný hmatatelný a objektivní důkaz, že by někdo z poškozených vyhledal lékařské ošetření," uvedla Korbařová.
Podle soudu tak byla naplněna podstata přečinu šíření pornografie. Naopak se neprokázalo, že by se k filmům mohly dostat nezletilé dětí, jak to tvrdila obžaloba a také trestný čin ublížení na zdraví, za což jim oběma hrozilo až osmileté vězení.
V Česku je výroba násilné pornografie, která hrubě snižuje důstojnost člověka, trestná podobně jako natáčení dětského porna. Pro tuzemskou policii šlo zřejmě o první podobný případ, který vyšetřovala. Kauza se provalila v polovině roku 2011. Oba muži údajně natočili přes 200 pornofilmů s 85 herci. Většina z více než 70 skutků však byla vyloučena k samostatnému projednávání, protože natáčení filmů zároveň nesouviselo s údajným trýzněním herců.