Výstava JKOK Nekonečno Jana Kaplického představuje architektovo dílo v celé...

Výstava JKOK Nekonečno Jana Kaplického představuje architektovo dílo v celé jeho šíři. Kromě fotografií a modelů staveb ukazuje i jeho tvorbu z oblasti designu a užitého umění. Otevřená bude do 12. března příštího roku každý den od 9:00 do 20:00. | foto: Petra Bejdová

Knihovna Kaplického zničila, říká autorka výstavy slavného architekta

  • 67
V Tančícím domě se v úterý otevřela výstava JKOK Nekonečno Jana Kaplického věnovaná životnímu dílu architekta, který by příští rok v dubnu oslavil 80. narozeniny. Výstava představí kromě ikonických děl i dříve neviděné exponáty.

Autorkou expozice je Kaplického dlouholetá spolupracovnice a architektka Eva Jiřičná. „Znala jsem ho padesát let. Viděla jeho začátky, jeho problémy i to, když jeho sláva dosáhla vrcholu a nakonec i ten nešťastný konec,“ říká architektka.

Jaký je záměr výstavy?
Je zde víceméně všechno z Kaplického tvorby. Vše z jeho estetických představ, ať už se týkají architektury, módy, umění, či třeba konstrukce mostu. Výstavou chceme ukázat, jak velké množství práce lze vytvořit v jednom lidském životě.

Je vám líto, že se v Čechách nemůžeme na žádnou Kaplického stavbu podívat naživo?
Je, a to velmi. Moje maminka ale říkala, že všechno špatné je pro něco dobré. Alespoň tady máme výstavu a pohromadě všechno jeho myšlení, které se víceméně zrodilo v této republice. On se totiž celý život považoval za Čecha a nikdy se češství nevzdal. Národní knihovnu na Letné navrhl s myšlenkou, že to bude jeho projekt, který udělá v České republice pro Čechy. Snil o tom, že se sem vrátí a otevře si tu kancelář. To druhé bohužel nestihl.

Proč si myslíte, že se projekt nepodařilo uskutečnit?
Ač Národní knihovnu veliká část obyvatel podpořila, myslím, že na ni tehdy možná ještě nebyli lidé úplně připraveni. Obzvlášť to platilo pro ty, kdo ji měli financovat a pro tehdejšího prezidenta. Byl uražený, že se udělal návrh, se kterým nesouhlasil a který ho rozčiloval.

Václav Klaus se tenkrát nechal slyšet, že se připoutá k bagrům, aby stavbu znemožnil...
To, že má člověk v rukou moc, neznamená, že by ji měl používat, aby prosazoval svůj vlastní názor. Má naproti tomu dát prostor těm, kteří jsou v daném oboru oprávněni rozhodovat. Abych byla ale spravedlivá, tohle se nedaří ani třeba princi Charlesovi. Asi je to taková internacionální nemoc všech státníků.

Jak se Kaplický cítil, když zjistil, že knihovna nevznikne?
On se špatně vyrovnával se všemi neúspěchy, malými i velkými. Nebyl to člověk, který se dovedl otřást a jít dál. V Praze to ale bylo ještě něco jiného. Projekt pro něj byl zhmotněním snu, že kniha jeho života začíná novou kapitolu. Svatba, narození jeho dcery a nová praxe v České republice. Proto ho knihovna tak strašlivě zničila. Ohromně ho mrzelo, jak to s ní dopadlo.

Významní architekti, jako jste vy nebo Josef Pleskot, teď v Praze stavějí. Proč ne Kaplický?
Jeho stavby jsou neobyčejně komplikované. Esteticky i finančně. Tančící dům, ve kterém stojíme, ale stál ve své době také absolutní majlant. Stejné by to bylo bývalo i s knihovnou, ale národ by měl stavbu, o které se mluví a která by byla cílem turistů a architektů z celého světa. O to jsme bohužel přišli.

Stejný osud má i Kaplického Rejnok v Českých Budějovicích.
Projekt jsme dotáhli ke stavebnímu povolení, ale nejsou na něj peníze.

Jaké to je, dokončovat projekt po zesnulém architektovi?
Strašně těžké. Znala jsem Kaplického přes padesát let a vím, jak byl v myšlení precizní. Člověk má pocit příšerné zodpovědnosti a doufá, že se jeho interpretace bude co nejvíce blížit tomu, co měl autor na mysli. Samozřejmě ale nemůžu zaručit, že jsme schopni stavbu dodělat přesně tak, jak by to udělal on.

Na výstavě je i řada šatů, šperků a dalších děl. Jak to jde dohromady s povoláním architekta?
Kaplický byl více umělcem než běžným architektem. Zajímal se, jak jsou budovy stavěny, ale bylo pro něj utrpení jít na stavební kontrolní dny. To ho nezajímalo. Chtěl stavbám vetknout duši. Mimo to oděv je jen fasádou lidského těla.

Jsou ale tato díla stejně hodnotná jako jeho stavby?
Myslím, že by většina módních návrhářů řekla, že to je hrůza, stejně tak i šperkařů. Jde ale o jeho celkový pohled na funkci člověka, nejen v architektuře. Zaha Hadid také dělala boty, které se nedají nosit, a rukavice, které si člověk nenavlíkne.

Z množství Kaplického projektů byla postavena jen hrstka. Podle čeho se měří úspěch architekta?
Každý student architektury zná jméno Pierre Chareau, který se proslavil jediným pařížským domem Maison de Verre. Ovlivnil ale generace architektů tím, že přivedl na svět svůj názor na to, jak spolu mohou design a architektura spolupracovat. Když se na výstavě podíváte kolem sebe, myslím, že nikdo nemůže Kaplickému vzít to, že jeho důležitost je v jeho myšlenkách, tvarosloví a estetice, ne v tom, kolik přesně postavil projektů.


Britská královská rodina