"Pražský hrad je ztroskotán až k zemi," stýská si v první polovině čtrnáctého století slovutný císař Karel IV., když přijíždí se svou ženou Blankou z Valois do Prahy.
Hrad na vltavském ostrohu je značně zpustlý a rozhodně nepřipomíná panovnické sídlo. To se ale záhy změní a v následujících letech se stane vysoce prestižním centrem římské moci.
Na Karlův popud přijíždějí z Evropy zkušení stavitelé, kameníci a další řemeslníci, aby odstartovali zřejmě nejslavnější epochu v dějinách Pražského hradu.
Zahájení letní sezony Pražského hraduV 10 hodin se od brány Gigantů vydají průvodem tři panovníci – Karel IV. včetně čtyř manželek, Rudolf II. a Marie Terezie – na III. nádvoří představí svůj podíl na podobě Hradu. Vystoupí i Hudba Hradní stráže a dětský pěvecký sbor. Představení se zopakuje ve 12:30 a 14:30. Vedle toho ukáže kamenický mistr umění svých předchůdců a lidé budou mít možnost se vyfotit v dobových kostýmech ušitých v ateliérech Barrandov. Zdarma přístupné objekty: Starý královský palác s Vladislavským sálem, Příběh Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička s věží Daliborkou, Katedrála sv. Víta, Rožmberský palác. Volný vstup se netýká Obrazárny Pražského hradu, expozice Svatovítského pokladu, výstavy Olbrama Zoubka a vstupu na Jižní věž katedrály sv. Víta. Po zimě se otevřou i hradní zahrady. |
Je vybudován na svou dobu impozantní Královský palác, dnes s přídomkem Starý. Právě odtud budou císař a jeho následovníci panovat.
"Mnoho gotických prvků a staveb je dnes skryto nebo bylo v následujících staletích přestavěno.
Ovšem ve Starém královském paláci se dochovala sloupová síň, která je s Karlem a zejména jeho synem Václavem IV. spojena," popisuje historik Správy Pražského hradu František Kadlec. Dokonce víme, že v té době nechal slavný Lucemburk na Hradě pozlatit dvě střechy, aby dodal své rezidenci na okázalosti.
Stavba katedrály trvala 600 let
Karel však samozřejmě stojí i za tou nejúžasnější dominantou české metropole – gotickou katedrálou sv. Víta, jejíž stavba započala v roce 1344. Římský císař tím však rovněž pokládá na bedra svých následovníků poněkud tíživý závazek.
Dostavět započaté dílo. To se povede až o téměř šest století později, kdy je v roce 1929 dokončena západní část lodi a průčelí se dvěma osmdesátimetrovými věžemi.
Každý, kdo dnes kolem chrámu prochází, však narazí ještě na jednu vzpomínku karlovské doby. Je jí bronzová socha svatého Jiří zápasícího s drakem na třetím hradním nádvoří. "Řekl bych, že je to první pomník v Praze. Gotická architektura totiž plastiky zpravidla umísťovala na architekturu, tato socha stojí osamoceně," říká Kadlec.
Po Karlově smrti a husitských válkách Hrad svou prestižní pozici sídla králů ztrácí. Jagellonci vládnou výhradně z Uher a pozdější Habsburkové z Vídně. Praha je provinčním městem a hradní komplex pustne. Přítrž tomu v roce 1583 udělá další z císařů, Rudolf II.
Se svým dvorem utíká z Vídně od intrik, politického tlaku, vlivu své matky i hrozeb útoku bojovné osmanské říše. Praha zažívá další slavnou éru, kdy se opět stává nejdůležitějším místem římské říše a jedním z nejvýznamnějších měst tehdejší Evropy.
I Rudolfa však čeká dost práce. Hradní komplex se ještě nevzpamatoval z obrovského požáru, který ho zachvátil v roce 1541.
"Za Habsburkem stojí zejména dva velké sály – Španělský a takzvaná Rudolfova galerie. Mezi 2. a 3. nádvořím si nechal postavit nový palác, v němž přebýval. V jeho době se mu říkalo letní. Z něj vedla chodba do severního křídla, kde byly zmíněné sály," tvrdí Kadlec.
Rudolfa dodnes připomíná třeba i zlacená mříž s velkým písmenem R na hlavní věži katedrály. Za ní je zavěšen největší český zvon Zikmund. Císař stojí třeba i za vybudováním Královského mauzolea přímo v katedrále či obnovou kostela Všech svatých, který je nalepen na královský palác.
Hvězdná sláva Pražského hradu trvá jen asi dvacet let a s blížící se císařovou smrtí se přibližuje i další "doba temna". Tentokrát o mnoho delší. Přichází s vládou Rudolfova bratra Matyáše II., který na počátku 17. století vrací sídlo říše zpátky do Vídně.
Byla v Praze třikrát, ale darovala jí nejkrásnější panorama světa
Ač se to až do vzniku Československa nezmění, podoba Pražského hradu přesto dozná velmi významných změn. Stojí za nimi Marie Terezie, která se v polovině 18. století stává českou královnou.
"Rozhodla se komplex upravit, aby se vyrovnal modernějším panovnickým rezidencím. Právě ona vtiskla Hradu monumentalitu, která dnes při pohledu od Vltavy tak fascinuje," říká hradní historik.
Její dvorní architekt Nicolo Pacassi sjednotil výšku střech historických hradních paláců a sladil jejich fasádu do jednolitého barokního vzhledu.
Ačkoliv císařovna o životě v Praze ani chvilku nepřemýšlí, staví na 2. nádvoří kapli svatého Kříže, a katedrální věži dokonce daruje zelenou střechu, tak typickou pro jedno z nejkrásnějších panoramat světa.
