"Jako optimální se jeví záloha na 72 hodin, tak jako je tomu například v Rakousku," řekl pražský primátor Tomáš Hudeček. Záložní elektrárna by v případě potřeby měla pokrýt třetinu spotřeby elektřiny Prahy.
Město plánuje získat peníze na stavbu od státu. V případě, že by neuspělo, mohly by se podle Hudečka na financování podílet energetické firmy, které Praha částečně vlastní.
Rizika blackoutuPřestala by téct voda v celé Praze a v metru by uvázlo 140 tisíc lidí |
Hudeček odhaduje, že výstavba záložní elektrárny vyjde řádově na stamiliony až miliardy korun.
Praha uspořádala cvičný blackout po několikaměsíčních přípravách letos v únoru. Během něj zjistila několik nedostatků.
"Nevíme, zda budeme schopni zajistit dostatečnou dodávku vody pro obyvatele nebo zda budeme schopni obsloužit dostatečný počet obyvatel v nemocnicích," podotkl Hudeček.
Mezi další hrozby patří nefunkčnost telefonních operátorů či neexistující seznam pacientů, kteří jsou doma na přístrojích.
Závěry cvičení obsahují dohromady 32 konkrétních doporučení ke zlepšení aktuálního stavu.