Ve staroměstské shybce pod Čechovým mostem se sbíhají tři stoky, aby protekly

Ve staroměstské shybce pod Čechovým mostem se sbíhají tři stoky, aby protekly pod Vltavou do čistírny. Dělníci teď opravují podobné zařízení u Výtoně. | foto: Jan Kužník, Technet.cz

Lidi z pražské Výtoně obtěžuje pach stoky. Pod Vltavou opravují kanály

  • 0
Obyvatele pražské Výtoně často trápí nesnesitelný zápach ze stoky u Podskalské celnice. Dělníci vyzdívají kanalizační roury pod Vltavou a stoka je kvůli opravám už přes rok otevřená. Zápach je nejintenzivnější ve večerních hodinách.

Výtoň, příští zastávka Podolská vodárna, oznamuje hlas v tramvaji. Dveře se otevřou a lidé se začnou znechuceně rozhlížet kolem sebe. V jejich očích se dá jasně vyčíst otázka: Kdo to tady smrdí? Nelibou vůni však nemá na svědomí nikdo z cestujících.

3 625 km stok

Centrální část Prahy odvodňuje kanalizační soustava o délce cca 3 625 kilometrů. Tvoří ji kmenové stoky A, B, C, D, E, F a K. Soustava ústí do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. Stoka K je nejdůležitější, odvodňuje více než 60 procent Prahy.

Vypravte se s námi do pražského podzemí:
1. díl - Co skrývá pražské podzemí?
2. díl - Nejzajímavější místa kanalizace

Již více než rok je zápach kanalizace zvláště kvečeru nechtěnou součástí koloritu čtvrti. Line se z vyústění stoky mezi Podskalskou celnicí a ulicí Na Hrobci. Ta je kvůli opravám neustále otevřená.

„Opravujeme tam kanalizační potrubí, které vede z Výtoně na Smíchov pod Vltavou. V plánu byla jen část, ale loňské povodně potrubí poškodily ještě víc. Vyměňujeme vyzdívku rour. Lepíme tam nové cihly a spárujeme je. Odpadní voda je totiž hrozně agresivní. Čedičová vyzdívka rouru chrání,“ říká obchodní ředitel Pražské vodohospodářské společnosti Petr Bureš.

Musí se tak opravit všechny tři průtočné trouby, z nichž každá měří dvě stě osmdesát metrů. Dvě z nich však musí být neustále v provozu, aby měla odpadní voda kam proudit. Kvůli urychlení oprav pracují dělníci i ze smíchovské strany.

„Jde o stísněný nebezpečný prostor, kde mohou být maximálně čtyři pracovníci na každé straně. Tři slaní pod řeku, dva z nich mění ty cihly, jeden jim je dodává a čtvrtý spouští materiál dolů k nim,“ popisuje proces Bureš.

Ve stoce pod Vltavou se samozřejmě nedýchá nejlépe. Bez kyslíkových přístrojů se tam prakticky nedá pracovat. I tak musí být vyústění rour kvůli bezpečnosti pracovníků neustále otevřené, aby tam proudil vzduch z povrchu. A proto to také na Výtoni často zapáchá. Záleží ale také hodně na počasí, hlavně na tlaku a větru.

„Nejhorší je to navečer. Od jara se o tom i mezi hosty hodně mluví, protože to smrdí opravdu hodně. Ale jsou chvíle, kdy to není cítit vůbec,“ říká Alena Skálová z vinárny Na břehu Rhôny, která sídlí přímo vedle vyústění stoky.

Do konce roku by však oprava měla být konečně hotová. Stoka K, kam rekonstruované shybky patří, je nejdůležitější z pražských kmenových stok a odvodňuje více než šedesát procent území Prahy.