Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praze hrozí povodně kvůli zástavbě z okolí města a zabetonovaným tokům

  1:00aktualizováno  9:13
Metropole nezvládá nečekané lijáky. Podle vedení města za to může výstavba z okolí Prahy, kvůli které se zabetonovala různá povodí a přívalová voda se nemá kde vsakovat. Pomoci by mohlo prodloužení koryta Botiče nebo vybudování přírodní nádrže v okolí říčky u pražských Křeslic.

Libeň se v roce 2013 ocitla pod vodou hlavně kvůli vlně, kterou přivedla říčka Rokytka. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Ačkoli není Praha z cukru, silný déšť jí vadí. Jak dokáže velká voda ničit, ukázaly v metropoli roky 2002 a 2013.

Že riziko povodní nadále přetrvává, dokázal minulý čtvrtek, který přinesl natolik vydatný liják, až hydrometeorologové preventivně vyhlásili povodňovou pohotovost pro celé území Prahy. Naposled platila plošná pohotovost při povodních před čtyřmi lety.

Fotogalerie

Vedle počasí za nepříznivým stavem stojí podle vedení Prahy ještě jeden viník: rychle rostoucí středočeská města v okolí metropole.

„Mnoho lidí se stěhuje z Prahy do její blízkosti. Kvůli zástavbě se však zabetonovala a stáhla do trubek velké části povodí. Při deštích je proto větší přívalová vlna, která dorazí do hlavního města,“ popisuje problém magistrátní radní Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN).

Vybetonované toky rychle odvádějí vodu a tím rapidně narůstá průtok a zvyšuje se jejich hladina. A krajina, ve které vyrostly nové domy, cesty a chodníky, také mnohem méně vsakuje dešťovou vodu.

Minulý týden podle vyjádření Josefa Hanzlíka z Českého hydrometeorologického ústavu mohly hladiny dosáhnout druhého stupně povodňové aktivity, na menších tocích v blízkosti Prahy a Středočeského kraje dokonce i třetího stupně.

A jelikož přívalové deště, jako byl liják minulý týden, dokážou hladinu vody zvednout během několika minut, nedokáže na ně město pořádně reagovat. „V podobné situaci nestačíme postavit protipovodňové hráze,“ přiznává Plamínková. „Potřebujeme zachytit vodu už na horních částech toků, aby nedotekla přívalová vlna až do Nuslí, kde s ní nic neuděláme,“ dodává radní.

Zakroutit a rozšířit koryto

Na opatřeních už se začíná pracovat. Zhruba před dvěma týdny získal magistrát od Výzkumného ústavu Silva Taroucy pozemek u Botiče ve velikosti 150 tisíc metrů čtverečních v Praze-Křeslicích. Koryto říčky by se tam mohlo do budoucna více zakroutit a rozšířit.

Obří pozemek chce však Praha využít hlavně pro vybudování suchého poldru. Jde o přírodní nádrž, prohlubeň v krajině, do které při povodních přeteče voda z koryta. Nakolik mají křeslická opatření vyjít, není zatím jasné. Vedle těchto plánů má Praha připravený ještě seznam s několika desítkami dalších návrhů, jak se připravit na velkou vodu. Z nich nyní vybírá takové, které za málo peněz poskytnou co nejvíce ochrany. Jde kupříkladu o tvorbu suchého poldru v Královicích, kterými protéká říčka Rokytka.

Právě kvůli protipovodňovým opatřením na zmíněném toku vzniklo před rokem memorandum, pod které se podepsalo deset městských částí a Říčany. Všemi totiž protéká buď Rokytka, nebo Říčanský potok, které při posledních povodních napáchaly stamilionové škody. K dokumentu se zástupci vodou dotčených území připojili proto, aby získali větší páku na magistrát, který by měl protipovodňová opatření postavit.

Pražský okruh doplní jezera

Část zodpovědnosti za zaplavení pražských ulic a domů nesou i Říčany, od nichž vedou toky do Prahy. Proto i toto středočeské město připravuje řadu opatření. „Teď pracujeme na dvou projektech. Jedním z nich je vytažení potoka na povrch, abychom nad ním měli větší kontrolu,“ říká říčanský starosta Vladimír Kořen (Klidné město).

Druhým opatřením je vytvoření povodňového parku poblíž tamního hokejového stadionu a fotbalového hřiště. Do něj by se v případě povodní mohla rozlít voda. Celkem mají oba projekty vyjít na zhruba 42 milionů korun.

V okolí Říčan by mohla při silných deštích v budoucnu vznikat dočasná jezera. A to díky suchým poldrům, které samosprávy chtějí vybudovat pod plánovaným Pražským okruhem. Jeden takový suchý poldr, jenž by měl zadržet padesátiletou vodu, může vzniknout na pomezí Prahy a Středočeského kraje poblíž Kolovrat. „Minimalizoval by dopady na Prahu zásadním způsobem,“ uvádí Kořen.

Podobná protipovodňová ochrana by mohla přibýt poblíž obce Kuří, kde má rovněž vzniknout přemostění vnějšího městského okruhu. Tam by šlo zase o opatření na přítoku Botiče. Podle starosty jsou oba poldry velkými projekty, jichž by se měly ujmout pražský magistrát a Povodí Vltavy.

Na podobné investiční akce na hranici dvou krajů je možné získat dotaci. Podklady pro její získání minimálně na toku Botiče má podle magistrátní radní Plamínkové připravit Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Kvůli loňskému odvolání ředitele to však dosud institut podle političky nestihl. Kdy se budou na pomezí metropole rozkládat poldry připravené uchránit Prahu před další povodní, není dosud jasné.





 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Železniční trať z Praha - Beroun čeká modernizace.
Praha plánuje dvacet nových zastávek vlaků, výstavba už ale nabírá skluz

Praha se má do roku 2030 proměnit v metropoli vlaků. Vzniknout by mohlo i přes dvacet nových železničních zastávek. Už se stanicemi Eden a Zahradní Město,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jste bubáci, křičela žena na muslimky v parku. Jednu pak napadla

Pražští policisté se zabývají konfliktem v parku Divoká Šárka, kde si žena fotila jednu ze dvou procházejících muslimek, protože měla na hlavě tradiční šátek...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Hodinoví vnuci s vnučkami chodí za seniory, pomáhají proti samotě

Studenti tří pražských škol se dvakrát týdně stávají vnuky několika důchodců, aby jim zpříjemnili chvíle v domovech pro seniory. Se starými lidmi si povídají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.