Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Život na Štěchovické přehradě se proměnil, lidé tu téměř nepracují

  14:21aktualizováno  14:21
Svatojánské proudy inspirovaly Bedřicha Smetanu při komponování Vltavy z cyklu Má vlast. Teď by je marně hledal, nahradila je elektrárna. Mívala 96 zaměstnanců, ale to bylo před padesáti lety. Na tuto éru vzpomínají jen pamětníci. Lidé se mohou přijít do elektrárny podívat při Dni otevřených dveří.

Zaměstnanec a průvodce štechovickou elektrárnou Václav Petrák. | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Václav Petrák celý život pracuje na jediném místě - na vodní elektrárně Štěchovice. A pozoruje s trochou nostalgie, že tak, jako se mění všechno kolem nás, mění se i gigantické dílo v údolí Vltavy. Petrák je také už patnáct let průvodcem po elektrárně a zná ji do posledního místa

Dříve tady pracoval jako technik a vedoucí provozu elektro. To tu však bylo víc živo. "My jsme museli být schopní opravit všechno, co bylo třeba. Například i rozebrat turbíny. Teď si na to voláme opraváře, kolikrát na ně čekáme, než přijedou, je to tím, že už je dost elektrické energie, není třeba tak spěchat jako dřív," vzpomíná Petrák.

Stavba přehrady ve Štěchovicích.

Stavba přehrady.

Když provází výpravy po elektrárně, je to jako ukazovat někomu město duchů. Elektrárna se stavěla v letech 1938 až 1947, v dolní části Svatojánských proudů, nejkrásnějšího a nejnebezpečnějšího místa na Vltavě, kterého se obávali všichni voraři. Svatojánské proudy jsou pryč, vltavská kaskáda zvedla hladinu vody o 20 metrů a zalila i osady, kostelíky, údolí.

Přehrada, turbíny a umělé jezero

A jako by to nestačilo, teď i elektrárna zůstala opuštěná. Všechno se řídí dálkově, odtud se ovládá celá vltavská kaskáda. Stačí na to jediný člověk, v dispečinku.

Bývalo to jiné. "Byli jsme s tou prací srostlí, byli jsme na ni hrdí. Drželi jsme pohotovost, kdyby něco. Kolikrát jsme sem museli přijet i v noci," vzpomíná průvodce. Teď elektrárna ožívá hlavně exkurzemi, prohlídky včetně zhlédnutí filmu zaberou dvě hodiny. Elektrárna je přístupná celoročně, ale je nutné se předem objednat.

Tento týden se očekává zvýšený zájem. Prohlídky štěchovické elektrárny jsou zařazeny do dnů otevřených dveří v rámci Týdne vědy a techniky, který probíhal do 11. listopadu. I v tomto případě je nutné se dopředu telefonicky objednat. Pro podobné případy čeká před prázdnou elektrárnou prostorné hlídané parkoviště.

Takto to vypadalo u Štěchovic v roce 1938 před výstavbou přehrady.

Takto to vypadalo u Štěchovic v roce 1938 před výstavbou přehrady.

"Jezdí k nám hlavně Holanďani a Norové, sem tam Francouzi, Číňané, z Česka hlavně školy," popisuje průvodce místo, které za prohlídku určitě stojí.

Po trampech zbylo je pár srubů

Říká se štěchovická elektrárna, ale ve skutečnosti jsou to elektrárny dvě. Jedna průtočná s dvěma Kaplanovými turbínami, které se od druhé světové války zachovaly dodnes v původním stavu.

Ta druhá je přečerpávací. Voda se čerpá do uměle vytvořeného jezera na vrchu Homole ve výšce 220 metrů. Přes noc se voda čerpá a pak se zpátky dodává do turbín. Je tu i unikátní plavební komora, jedna z nejvyšších na světě.

Jenže vyprávějte tohle trampům a romantikům, kterým to zničilo krajinu jejich srdcí. Na tuhle historii zase upomíná naučná turistická stezka Svatojánské proudy, která prochází v blízkosti elektrárny a také legendární trampskou osadou Ztracenka. Po osadách Margon, U dvou šutrů či Fáberka, kde býval i přívoz s převozníkem, zbylo jen pár srubů a názvy na informačních tabulích stezky.





 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zřícenina Baba stojí na okraji ostrohu nad Babskými skalami na levém břehu...
U zříceniny Baba chce Praha 6 občerstvení, lidé zásahy do okolí odmítají

Praha 6 chce upravit okolí přírodní památky, kam za hezkého počasí míří davy lidí na vyhlídku. Vyrůst by zde mělo občerstvení, nový chodník a lavičky. Místní...  celý článek

Hasiči likvidovali požár plachty lešení hotelu Juliš na Václavském náměstí v...
Někteří hosté zůstali po požáru v hotelu, za nejvíce škod může dým a voda

Hasiči s společně s policisty stále vyšetřují příčiny pondělního požáru kabelových rozvodů v hotelu Juliš na Václavském náměstí v Praze. Oheň se do budovy sice...  celý článek

Vizualizace blobu - Návrh budovy Národní knihovny od architekta Jana Kaplického
Hledá se sídlo knih, po deseti letech se vrací do hry Kaplického blob

Místa v depozitářích Národní knihovny v Klementinu ubývá, a proto se začíná opět uvažovat o stavbě nové budovy. Starý návrh architekta Jana Kaplického, který...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.