Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zvonu na Novoměstské radnici chybí srdce, nezvoní už dvě stě let

  10:27aktualizováno  10:27
Zvon slavného českého zvonaře Brikcího z Cimperka z Novoměstské radnice bezmála dvě staletí nezvoní, nikdo dnes neví, kam padesátikilové srdce zmizelo. Podle pražského zvoníka by mohl sloužit svatbám, nebo jako atrakce. Rekonstrukce zvonu se ale zatím odkládá, radnice má palčivější místa k opravám.

Zvon slavného českého zvonaře Brikcího z Cimperka již po dvě staletí nezvoní. V minulosti navíc ztratil padesátikilové srdce (27.5.2016) | foto: Novoměstská radnice

Budova Novoměstské radnice, která dominuje Karlovu náměstí, patří mezi důležité historické budovy Prahy. Je to místo, kde se odehrála první pražská defenestrace a v minulosti její zvon svolával radní Nového města Pražského.

Právě tento zvon, který je nyní obecní, v roce 1563 vyrobil uznávaný zvonař Brikcí z Cimperku, který ve své dílně v dnešní Jungmanově ulici udával směr českému zvonařství. Zde také vyrobil zvon pro Novoměstskou radnici vysoký 170 centimetrů a vážící tři tuny.

Zvon slavného českého zvonaře Brikcího z Cimperka již po dvě staletí nezvoní. V minulosti navíc ztratil padesátikilové srdce (27.5.2016)

„Aby byl hlas zvonu čistý, tak nesmí být příliš zdobený, protože tím by se jeho hlas zhoršil. Brikcí jako jediný dokázal zvon bohatě ozdobit, aniž by se tím kvalita zvonu zhoršila,“ popisuje kvality zvonu pražský zvoník Vladimír Molík od sv. Vojtěcha v Pštrossově ulici.

Jak se ale zdá, budovu z roku 1348 trápí urgentnější problémy, než je obnova srdce zvonu.

„Oprava zvonu v této chvíli není nejbolavějším problémem. Tím jsou přesolené omítky v gotickém mázhausu a restaurování kaple. Máme ale od jednoho zvoníka domluvené, že by se na zvon s dalšími odborníky podívali,“ vysvětluje ředitel Novoměstské radnice Albert Kubišta.

Nikdo dnes neví, kam srdce zmizelo

Až do spojení čtyř samostatných měst a vzniku Královského hlavního města roku 1784 zvon sloužil ke svolávání radních, ale po přesunutí radnice na Staré Město pozbyl smysl a dnes už se na něj téměř zapomnělo.

Z dob první republiky se dochovala skříňka, která zajišťovala mechanické zvonění pomocí tzv. kladívka. Kdy a kam se padesátikilové srdce zvonu ztratilo, dnes ale nelze přesně zjistit.

„Domnívám se, že srdce mohlo být sundáno a odneseno někdy během dlouholeté rekonstrukce radniční věže okolo roku 1975 - 1994,“ odhaduje diecézní kampanolog Radek Lunga.

Ředitel Novoměstské radnice Albert Kubišta ke zmizení srdce dodává, že ke ztrátě mohlo dojít také během odstraňování orloje v 18. století.

Nové srdce by bylo podle kampanologa Lunga možné odlít odhadem za 80 tisíc korun, ale bylo by nutné, aby v případě zprovoznění byla zachována ruční obsluha zvonu. „Zvon je památkově chráněný a mechanické zvonění by nebylo ideální, protože zvon opotřebovává desetkrát rychleji,“ dodává Lunga.

Radniční věž je podle jeho názoru dostatečně masivní na to, aby zvon udržela. Je totiž zavěšen na dřevěné konstrukci, která je postavena tak, aby všechny vznikající dynamické a statické síly dřevěná konstrukce přenesla do zdiva bez statických poruch.

Podle zvoníka Vladimíra Molíka by bylo možné dnes zvon využít jako zajímavou atrakci nejen při kulturních akcích. Zvon je totiž jedinečný tím, že je obecní a nepatří církvi. Svatebčané by proto mohli v Novoměstské radnici nalézt kompromis a mít zde svatbu se zvonem.

„Vzhledem k tomu, že Praha byla pět měsíců bez koalice, můžeme zvonu přiznat také určitou nadčasovost, jelikož na něj Brikcí nechal odlít latinský nápis - Obec bez zákonů a zákony bez výkonné moci jsou jako zvon bez srdce,“ dodává k osudu radničního zvonu Molík.

Témata: Praha, Praha-město


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.