Jaký byl váš první kontakt s počítačem?
V roce 1986 jsem dostal od rodičů první Sinclair ZX Spectrum+. To snad byly naprosto první počítače, které se u nás daly koupit v obchodě. Počítač sice umožňoval barevné zobrazení, ale měl jsem k němu černobílou televizi Junosť. K té barevné v obývacím pokoji jsem se dostal, jen když byli rodiče pryč, a tak si většinu prvních her pamatuji spíše v černobílé podobě, protože rodiče se s oblibu dívali v televizi na Televizní noviny či Nemocnici na kraji města.
Jak se na počítač Sinclair nahrávaly hry?
Ke stroji se přes audio výstup zapojil jakýkoli kazetový magnetofon, nahrání hry do operační paměti trvalo 3–4 minuty a nebylo pokaždé úspěšné. Problém třeba byl, když magnetofon kamaráda, který vám hru nahrál, měl jinak nastavené hlavy.
Ale i kazeta jako paměťové médium v průběhu času zaznamenala inovaci…
Ano, například konkurenční počítače Atari měly určitou formu komprimace dat, říkalo se tomu turbo režim, a tak i spouštění her zabíralo méně času.
K čemu váš sinclair sloužil?
Měl programovací jazyk Basic, hry jsme nejčastěji sháněli přes tátovy kolegy v práci, ale v Praze také existovaly burzy, které například organizovali lidé ze Svazarmu.
Jaké hry jste si tehdy zahrál?
Šlo hlavně o střílečky. Tehdy v tom oboru kralovala firma Ultimate Play the Game. Šlo například o hry Jet Pac nebo Jet Man. A vlastně to nebylo jen střílení. Ještě si vzpomínám na jednu hru, ve které měl zahradník několik sprejů, například na vosy, na housenky, a pěstoval květiny.
Jak na tehdejší hraní dnes vzpomínáte?
Vesměs šlo o velmi jednoduché hry s jednoduchou grafikou. Sinclair byl již tehdy proslulý tím, že na něj existovalo opravdu velké množství her. Jejich kvalita se zlepšovala. To, co tvůrci dokázali vymáčknout s tehdejšími technologiemi, je až neuvěřitelné. Většinou vám při hraní dokonce na pozadí hrála nějaká melodie, občas byly k vidění náznaky 3D grafiky, ale to vše jen při rozlišení 256 x 192 bodů, což je s tím, co máme dnes, nesrovnatelné.
Revoluční rok 1989 ve hrách. Zavzpomínejte s námi na největší hity |
Později začaly kralovat PC. Před počítači s MS Windows byly PC s MS DOS, kdy jste se s nimi setkal?
Byly to stroje typu PC 286 a v době revoluce už dokonce existovalo Windows 3.0, ale více úspěšná byla až verze 3.1. Do pracovního procesu jsem nastupoval po škole v roce 1992. A v té době se počítače s Windows používaly spíše lokálně. Často ještě ani nebyly zapojené do počítačové sítě a mívaly jen modem. První připojení na internet se začalo zkoušet na ČVUT také teprve okolo roku 1992. Já sám jsem si první PC pořídil někdy okolo roku 1990. Šlo ještě o takzvané XT, které mělo 128 kB paměti a nebyl na něm ani hard disk.
Jak to mohlo bez disku fungovat?
Veškeré programy se před spuštěním musely nejprve nahrávat z disket do operační paměti.
Ještě za komunismu byly například u velkých podniků rozšířené i sálové počítače…
Ano. Šlo hlavně o „ádétéčka“, zkratka ADT znamenala analogová a digitální technika. Byla to řada československých analogových, hybridních a 16bitových digitálních minipočítačů třetí generace.
Kdo sálové počítače vyráběl?
V letech 1973–1990 je vyráběl podnik ZPA Trutnov a ZPA Čakovice. Celkem bylo vyrobeno přes tisíc kusů ADT a v 80. letech byla pro armádu vyvinuta mobilní verze, která jezdila na podvozku Tatry 148 a mohla pracovat i v polních podmínkách.
Paměťové médium bylo často i papírové, takzvané děrné štítky.
Ano, já už jsem ale zažil spíše takzvané děrné pásky. Byl jsem u takového stroje v roce 1987 na školní praxi v jedné energetické firmě.
Jakou úlohu tam sálový počítač plnil?
Počítaly se tam hlavně jisté energetické souvislosti ohřevu vody, ale moc nás k tomu jako studenty nechtěli pustit. A mohli jsme si jen vyzkoušet jednoduché programy v jazyce Basic.
Jak přesně sálový počítač vypadal?
Bylo to celkem šest skříní velikosti dnešních amerických lednic. A kromě děrné pásky tam byly i ty magnetické. Něco podobného jako asi známější pásky z kotoučových magnetofonů. K tomu celému pak byl připojen terminál se zeleným displejem, který ale nebyl grafický a zobrazoval jen písmena a číslice.
Jak si můžeme představit výkon takového sálového počítače?
Dnešní chytrý mobilní telefon má daleko větší výpočetní výkon, to se nedá vůbec ani srovnávat.
Přesto se v 80. letech sálové počítače staraly o řadu důležitých věcí.
Ano, v podnicích často obstarávaly například mzdovou agendu. Firmy měly často programy, které pro ně byly ušité na míru. Vzpomínám si například, že jsem byl v Povodí Ohře. Tam do stroje zadávali nejrůznější údaje z měření.
A k čemu sloužily počítače u armády?
To nevím, protože jsem na vojně nebyl. Je ale jasné, že řada vynálezů vznikala hlavně pro potřeby armády. Armády měly v 80. letech nejvíc peněz. A dokonce předchůdce internetu Arpanet byl nejprve vyvinut v USA pro armádní potřeby.
V čem spočívala inovace sítě Arpanet?
Zadání pro vývoj bylo takové, že se musí jednat o síť, která bude fungovat, i když například v důsledku bojů bude některá její část vyřazena z provozu.
A jak vypadaly vůbec první počítače u nás?
Vybavuji si, že u nás existoval jakýsi Výzkumný ústav matematických strojů. Na vzniku jeho stroje SAPO se podílel profesor Antonín Svoboda, který už před válkou pracoval na vývoji analogových zařízení pro řízení palby a během války získal zkušenosti v USA. SAPO, tedy samočinný počítač, fungoval v letech 1958–1960. Tento pokusný stroj v domě na Loretánském náměstí číslo 3 zabíral plochu 100 m² v několika místnostech a vážil mnoho tun.
Na čem technologie prvního počítače fungovala?
Byl to počítač, který fungoval bez procesorů a pracoval se systémem relátek. Měl velkou bubnovou paměť schovanou v obrovské skříni. A v té době se ještě nepoužívaly jednotky jako kilobajty nebo megabajty. Šlo o kiloslova. A kapacita té paměti byla asi dvacet kiloslov.
Jak vypadal provoz na svou dobu převratného SAPO?
Samozřejmě to bylo hlučné, počítač byl také energeticky velice náročný a v provozu jej musel udržovat tým lidí. A pořád se muselo hlídat, jestli se někde náhodou nějaké relátko nezaseklo.
Dnes už výpadky tohoto typu nehrozí. Na čem vy sám pracujete?
Jsem v týmu České spořitelny, který se zabývá obchodováním na burze a staráme se hlavně o systémy, které jsou k tomu potřebné.
Dalo by se říci, že pád komunismu umožnil větší rozvoj počítačů a celého oboru IT?
Po roce 1989 u nás bylo mnoho firem, často i garážových, které se živily jen tím, že prodávaly počítače smontované z komponentů. Mnoho takových firem ale později skončilo.
Jak si to vysvětlujete?
Je za tím hlavně existence velkých internetových obchodů a dnes je nejjednodušší si vybrat něco z jejich nabídky.
Typy počítačů využívaných v 80.letechIQ 151 Základem počítače byl terminál IK 80-M vyvinutý v roce 1982 na ČVUT. V podniku ZPA Nový Bor vývoj pokračoval a nejprve vznikl typ IQ 150. Kvůli chybám byl přepracován na pozdější IQ 151. Do konce roku 1985 bylo dodáno 2 tisíce počítačů s Teslou okopírovaným procesorem Intel 8080 s frekvencí 2 MHz. PMD 85 Jeho celý název byl Piešťanský mikropočítač displejový. Šlo o 8bitový stroj s procesorem MHB 8080A 2,048 MHz vyráběný od roku 1985 firmou Tesla Piešťany a Bratislava pod vedením Romana Kišše. ZX Spectrum Domácí počítač mezi fanoušky označovaný Speccy měl osmibitovou technologii a byl původně vyrobený v Británii v roce 1982 firmou Sinclair Research Ltd. Původně byl pojmenován ZX81 Colour a ZX82 a později přejmenován Sinclairem na ZX Spectrum. Bylo to z důvodu jeho barevného zobrazování. Práce s klávesnicí byla nezvyklá, každá klávesa měla podle aktuálního umístění kurzoru různé funkce. Atari Firma, jejíž mikropočítače patřily před rokem 1989 u nás k více rozšířeným, byla založena v roce 1972 a nejprve vyráběla jednu z prvních videoherních konzolí na světě. V osmdesátých letech minulého století patřilo Atari mezi nejvýznamnější výrobce domácích počítačů i počítačových her. Ve druhé polovině 90. let se ale firma dostala kvůli špatným obchodním rozhodnutím svých akcionářů do krize a název firmy funguje dnes jen jako herní značka Atari Games. TNS Vedle československých počítačů PMD a IQ nesmíme zapomenout ani na ty, které vyrábělo JZD Slušovice v letech 1985–1989. Zkratka TNS znamená označení Ten náš systém. Stroj byl určen hlavně pro využití v zemědělských oborech. Později se plánovalo také použití pro výuku programování na školách. Počítače TNS se ale dostaly jen do několika školních učeben – například na matematickém Gymnáziu Mikuláše Koperníka. Didaktik je řada osmibitových domácích počítačů vyrobených v Československu. V původní verzi šlo o vylepšený počítač PMD 85, ve vyspělejší variantě šlo o klon anglického počítače ZX Spectrum, které nakonec Didaktik vytlačil z trhu. Stroje se vyráběly od konce osmdesátých let, později ale nebyly schopné konkurovat 16bitovým počítačům Atari či Amiga a definitivní konec znamenal nástup výkonnějších PC nejprve s operačním systémem MD DOS a později Windows. ROM počítačů Didaktik byla použita i v některých ruských variantách ZX Spectra, například v počítačích Byte, Jauza, Simbol, Vesta IK-30 či Vesta IK-31. |
