Chalupa stál u zrodu farmářských trhů ještě jako starosta Prahy 6 a zřejmě si je hodně oblíbil. Nyní je totiž chce rozšířit po celé České republice. "Nikdo z nás, kteří první trhy připravovali, nečekal takový úspěch. Nápad se osvědčil a já chci ve své stávající funkci podpořit vznik dalších trhů, i mimo hlavní město," řekl Chalupa.
Podle něj mají lidé o trhy stále větší zájem a zdravé a čerstvé ovoce a zelenina, vejce i maso se dobře prodává. Zatím se však rozšířily pouze v Praze a několika větších městech. Ministerstvo životního prostředí proto vyhlásilo průběžnou výzvu a přijímá žádosti o grant na podporu pořádání farmářských trhů v celé České republice. Peníze jdou z takzvaného Revolvingového fondu.
"Chceme podpořit pořádání farmářských trhů v dalších obcích, aby se zvýšil zájem tamějších obyvatel o produkty vyráběné a pěstované s ohledem na šetrné využívání přírodní a kulturní krajiny," uvedla mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.
Na fondu určenému pro pořádání farmářských trhů je pět milionů korun. Obec, město nebo nezisková organizace může získat od 20 do 150 tisíc korun.
O grant není zatím zájem
"Granty se poskytují pro nově se rozbíhající farmářské trhy jako pomoc do začátku. Vyloučeni z podpory jsou tedy organizátoři, kteří již farmářské trhy pořádali v minulosti. Nastavení programu je velice vstřícné v oblasti oprávněných nákladů, i zde však existují některá omezení. Například je možné poskytnout maximálně 10 tisíc korun na vlastní propagaci farmářských trhů," jmenovala některé podmínky Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva.
Výzva, která běží do 6. dubna, zřejmě nebude poslední. Zatím totiž nepřišla jediná žádost o peníze. "Poskytujeme řadu konzultací, kolem deseti denně, ale písemnou žádost jsme dosud neobdrželi," dodala Krebsová.
Podle obcí a měst nyní nejsou takové věci akutní. Pálí je jiné problémy. "Podpora rozvoje farmářských trhů není v současné době to, co obce a města prioritně řeší. Zabýváme se nyní problematikou role obcí v regulaci hazardních her, sociální reformou, odebírající obcím část jejich kompetencí, financováním obcí, optimalizací pobočkové sítě České pošty a s tím spojené rušení jejích poboček a podobně," uvedla mluvčí Svazu měst a obcí Ingrid Štegmannová.
"Chybí nám chodníky a kanály"
Svaz dotační tituly sleduje, jde ale především o peníze na rozvoj základní infrastruktury obcí, která zdaleka není všude uspokojivá.
Podobně to vidí i organizace sdružující malé obce a vesnice. "Samozřejmě vítáme každou iniciativu, která pomůže malým obcím. Daleko větší prostor ale vidíme v jiných způsobech podpory venkova, jako je kanalizace, chodníky, infrastruktura a podobně. To už se ale pohybujeme v řádově jiných částkách," uvedl tajemník Sdružení místních samospráv Tomáš Chmela.
Dodal, že v malých obcích nejspíše nebude o farmářské trhy zájem. Většina lidí si čerstvé produkty pěstuje sama, lidé jsou navíc zvyklí spolupracovat se sousedy nebo nakupovat jednotlivě od místních farmářů.
Nadšená není ani nezisková organizace, která farmářské trhy podporuje. "Je nadbytečné, aby v tomto případě dotaci poskytovalo Ministerstvo životního prostředí, protože tuto oblast již dva roky dotuje Ministerstvo zemědělství," míní ředitel Nadace partnerství Miroslav Kundrata.
Problém vidí i v tom, že zemědělci nezpracovávají primární plodiny do finálního produktu. Zatím je to pro ně totiž nevýhodné. A tím pádem není výrobků pro farmářské trhy dost.
"Je pro ně výhodnější brát dotaci za hektar a na svých pozemcích zřídit pastviny, na které se využije více než 90 procent zemědělských ploch. Jen malá část se prodá jako biomaso a je také málo místních zemědělců, kteří jsou schopní pěstovat zeleninu ve velkém. Produktů je ve městě pak nedostatek, dováží se z velké dálky a podpora lokální ekonomiky ztrácí smysl," míní Kundrata.
