"V takové míře podobné cvičení nikdy neproběhlo, ani v hlavním městě, ani v republice," popisuje primátor Tomáš Hudeček.
Magistrát chce zjistit, co vše by při výpadku elektřiny mohlo nastat, jak spolupracují složky záchranného systému, jaká je informovanost občanů. A také co hlavní město dokáže řešit vlastními silami a s čím bude muset pomoci stát, případně Evropská unie.
Pokud blackout skutečně nastane, čeká Prahu bez nadsázky kolaps, který se bude zhoršovat s postupující dobou výpadku.
Stovky lidí uváznou ve výtazích, další tisíce v metru. Ulice by zablokovaly nepojízdné tramvaje, zhasly by semafory, přestalo by se topit, netekla by voda.
Nikomu elektřinu nevypneme
"Tohle nikdy nikdo v Česku nenacvičil, neexistují žádné postupy, přitom to bude vážná krize," říká bezpečnostní expert Andor Šándor, který cvičení pro Prahu připravuje.
Odborníci 26. února v 8 hodin ráno nasimulují teoretický problém: vítr zpřetrhal dráty vedoucí do transformačních stanic okolo Prahy.
"Nikomu elektřinu ve skutečnosti nevypneme. Ráno si zkrátka ve štábu nahrajeme situaci, že je jedenáct hodin večer a v celé Praze a v části Středočeského kraje vypadl proud," popisuje Šándor.
Nácvik blackoutuKrizový štáb se sejde 26. února v 8.00 ráno. Nasimuluje situaci, že je 23.00 večer a právě vypadl proud v celé Praze a části středních Čech. Stovky problémů, které výpadek způsobí, bude záchranný systém řešit 12 hodin. V průběhu zkoušky dostane štáb tři tajné úkoly. V Česku dosud tak velká zkouška připravenosti města na blackout neproběhla. |
Nad mapou pak experti vysledují, kde všude Praha zhasne a jaké instituce mají zajištěný náhradní zdroj třeba pomocí agregátů.
"Mnohým by ale bylo nutné dodávat naftu. Bohužel se ukazuje, že některým z nich vydrží tyto zdroje kratší dobu, než by bylo nutné, a hrozilo by, že některé nemocnice přestanou fungovat," tvrdí Šándor.
Například v motolské nemocnici vydrží záložní zdroje 30 minut, pak naskočí dieselagregáty. "Stačí jen přepojit přístroje do speciálních oranžových zásuvek. Nafty máme tolik, že budeme schopní zajistit provoz i několik týdnů," říká ředitel Motola Miloslav Ludvík.
Ve štábu naplánují, jak by mohli evakuovat čtyři tisíce lidí z metra, které by se při blackoutu zastavilo. Právě tolik cestujících jezdí hodinu před půlnocí. Ve špičce je však toto číslo čtyřnásobné.
Hasiči obdobným způsobem propočítají, kolik času by jim zabralo a kolik záchranářů a techniky by bylo potřeba k vytažení lidí ze zablokovaných výtahů. V Praze jich je asi osm tisíc. Další složky záchranného systému budou mít na starosti simulaci odtažení tramvají, alespoň z klíčových křižovatek, kde by se při kolapsu mohly zastavit. Při skutečném výpadku by měla podle Šándora zhruba do hodiny omezeně fungovat náhradní autobusová doprava.
"Uprostřed cvičení jsou na štáb přichystané tři modelové problémové situace, o nichž nikdo neví předem. Tým je bude muset včas vyřešit," naznačuje Šándor.
Pět dní a začíná rabování
Rizikem blackoutu se zabývá i připravovaný Strategický plán Prahy. Zahrnuje návrh řešení, jak se na něj připravovat a jak mu případně předcházet.
"Reálný blackout by měl pro Prahu katastrofální následky, zejména pokud by trval několik desítek hodin. Hrozí rizika logistická, bezpečnostní, environmentální i zdravotní. Nejde jen o vyteklé mrazáky, ale při výpadku proudu delším než pět dní hrozí třeba i rabování," varuje Tomáš Ctibor, jenž vede Institut plánování a rozvoje.
Distribuční systém musí být při blackoutu schopen pracovat v takzvaném ostrovním režimu, jenž dodává elektřinu z místních zdrojů - například z tepláren. A to dokud nedojde k opravě rozvodné sítě.
Blackout už dvakrát hrozil
Že nejde jen o zbytečné "branné cvičení", dokazuje situace ze zahraničí. Zřejmě nejvážnější následky měl blackout z roku 1998 v novozélandském Aucklandu.
Zpočátku jednoduchá porucha na kabelu vyvolala řetězec dalších poruch a tak to šlo pět týdnů. Za tu dobu opustila město velká část obyvatel a také banky, univerzity či významné firmy. Drobným podnikatelům stát doporučil ohlásit bankrot a po zklidnění situace začít znovu.
"V roce 2011 byla Česká republika v pásmu rizika blackoutu čtrnáct prosincových dnů. Druhá krize nastala v únoru roku 2012, tehdy to trvalo týden. V obou případech krizi způsobily přetoky energie z německých větrných elektráren. Větrníky by mohly dodat takovou sílu, že by to síť v Česku neustála," podotýká Šándor.
Praha zažila významnější výpadky naposledy vloni v červnu při požáru transformátoru v rozvodně na Chodově. Tehdy byla bez elektřiny třetina metropole na tři hodiny.
"A pak při povodních loni a před čtrnácti lety. Ty z roku 2002 byly pochopitelně ničivější a obnova dodávky elektřiny v oblastech kolem pražských vodních toků trvala čtyři až pět týdnů. Pak to byly spíše jen lokální záležitosti, které netrvaly déle než hodinu a nezasáhly zásadní území Prahy," tvrdí mluvčí PRE Petr Holubec.
Po sérii teroristických útoků ve světě experti pracují i s hrozbou blackoutu.
"Záleželo by na rozsahu útoku. Pokud by byl lokální a zasáhl nějakou naši rozvodnu, umíme nahradit tok elektřiny z jiných zařízení a směrů během několika minut až hodin," říká Holubec. Pokud by došlo k útoku "globálnímu" a byla poškozena zásadní vedení, jež napájejí Prahu, trvalo by to i několik dní.
