Podle autorů bronzová deska s motivem stopy tankového pásu přímo v dlažbě náměstí nejlépe evokuje násilný vpád vojsk pěti komunistických zemí na území Československa.
„Pro naprostou většinu občanů Československa takzvané pražské jaro přineslo naději na svobodnější život a lepší budoucnost. Agrese 21. srpna byla pro ně proto šokem a velkou ranou do jejich životů. Občané naší země, včetně Plzeňanů, dali jasně najevo svůj odpor k invazi vojsk Varšavské smlouvy,“ uvedl při odhalení pamětní desky primátor Plzně Martin Baxa.
Monument je v místě, na které v srpnu 1968 vjela těžká vojenská technika. Právě tady se podepisovaly petice proti okupaci, mladí lidé tu na protest drželi hladovku, náměstí Republiky bylo místem s největší koncentrací protiokupačních letáků a plakátů.
Zhotovitelem díla a modelu je ateliér Matějka, který se podílel i na řadě dalších obdobných projektů v Plzni. Autorem návrhu je výtvarník Vladimír Líbal ve spolupráci s Odborem prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně.
Týden bude nová pamětní deska doplněná o informační panel s fotografiemi z fondů a sbírek Archivu města Plzně, Západočeského muzea v Plzni a Státního oblastního archivu v Plzni. Pás tanku T-55 zapůjčilo Muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
O okupaci Československé socialistické republiky armádami Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polska, Maďarska a Bulharska se většina obyvatel města Plzně dozvěděla 21. srpna 1968 z ranního vysílání Československého rozhlasu.
Před Plzní se sovětské jednotky objevily v 5:20 hodin na linii Třemošná, Kozolupy a Zbůch, kde se zastavily. První obrněné vozy do města vjely okolo půl osmé a do poledne byly obsazeny všechny klíčové instituce včetně sídel Komunistické strany Československa.
Řada lidí zamířila na velké shromáždění k budově plzeňského rozhlasu na náměstí Míru, kolem které tehdy stála také vojenská technika a vojáci okupačních armád. Přestože situace v Plzni nebyla ani zdaleka tak vyhrocená jako v Praze a dalších městech, vyhlásil sovětský vojenský velitel Plzně zákaz vycházení po 21. hodině.
„Díky řadě místních fotografů, kteří svoje snímky uložili ve zdejších paměťových institucích, se podařilo do značné míry zdokumentovat průběh obsazování nejvýznamnějších úřadů a institucí ve městě, ale i další události z tohoto období,“ uvedl městský archivář Adam Skála.
Deska připomínající události srpna 1968 je roky uvnitř budovy Českého rozhlasu v Plzni.
