Ukázalo se, e jde předevím o mladistvé a chlapce. Průměrný věk je sedmnáct let, pachatelé nad dvacet let se u téměř nevyskytují a jejich počet rapidně klesá, řekl deníku Metro mluvčí esté městské části Martin Churavý.
Sprejovat se dá i legálněNa Jiním Městě to jde i bez policie v patách.
|
Nejnií zaznamenaná věková hranice byla přitom pouhých jedenáct let. Ani dívky nespatřují v čmárání po fasádách nic zábavného jejich zastoupení mezi sprejery tvořilo pouhé jedno procento, dodává Churavý. Nepotvrdil se ani rozířený názor, e inteligence pachatelů graffiti je velice nízká.
Vzorový sprejer je studentem střední koly. Rovně sociální zázemí není nijak rozhodující a rozhodně se nedá říci, e viníci pocházejí převáně z neúplných nebo rozvrácených rodin, komentuje výsledky analýzy Churavý.
V jednotlivých městských částech se při boji se sprejery těí stále větí oblibě takzvané antigraffiti programy. Pokud se majitel domu do programu zapojí a někdo mu následně pokodí fasádu, radnice ji na vlastní náklady nechá vyčistit. Ve má ale jeden háček. Účast v programu soukromníka nic stát nebude, dává ale plnou moc městské části, aby ho zastupovala v případě zadrení sprejera policií, vysvětluje podmínky programu mluvčí Prahy 3 Iva Vojtková.
Jak se podle vyjádření jednotlivých radnic zatím zdá, kde po programu jen netouí nebo ho ji nezavedli, tam ho plánují mít jetě letos.
Kromě trojky a osmičky, kde program zavedou do konce roku, úspěně funguje třeba na desítce či estce. Problematiku sprejerství a výskytu graffiti nijak speciálně neřeí v páté městské části. Tady pozůstatky sprejerského řádění prostě jen odstraňují stále znovu a znovu.
V minulém roce jsme například provedli jednorázové čitění uměleckých soch na Sídliti Barrandov, konkrétně soch na Chaplinově náměstí a na pěí zóně Barrandov u Tilleho náměstí a Polikliniky Barrandov, říká árka Mlátilíková z tiskového odboru Prahy 5.
Dalí moností, jak si se sprejery poradit, je nechat jejich kreativního ducha vyřádit legálně. Takový přístup se osvědčil na jedenáctce či trojce, kde pouliční umělce nechali se realizovat na stěnách v okolí vrchu svatého Kříe či ulicích Koněvova, Prokopova nebo Jeronýmova.