Čtyřiadvacetiletá Barbora Kupková je i po pěti letech, kdy ji student ujišťuje, že o ni nemá zájem, přesvědčená o opaku.
"Není pravda, že o mě nestojí. Dělá totiž věci, které to popírají," vysvětlovala včera MF DNES Barbora.
Konkrétnější být nechtěla. "Dělá všechno pro to, aby mi ublížil. Dnes normálně volal nějaké holce, když jsem s ním byla. Schválně, aby mi ublížil," stěžovala si dívka.
Pravda je však jiná. Je to její chování, které chlapci výrazně omezuje život. Spolu s matkou totiž vulgárně napadají všechny dívky, které se kolem Tomáše mihnou.
Zákony v Česku přitom nedovolují proti takovému chování zakročit. Nebezpečné pronásledování neboli stalking u nás není trestný čin. A zjevně neexistuje žádná zákonná cesta, jak takové pronásledovatele zastavit. Své o tom ví i vedoucí suchdolské vysokoškolské koleje, na které Tomáš několik let bydlel.
Alena Pyšvejcová přiznává, že si nejprve myslela, že má na koleji extrémně problémového studenta. Když totiž začala zjišťovat, kde se v areálu ubytoven vzaly dvě nenormálně se chovající ženy, stopy ji dovedly k Tomášovi.
Policie nepomůže
"Několikrát do týdne vyřvávaly u jeho okna, třeba ve tři ráno. Snažily se také dostat na jeho pokoj," popisuje. Tomáš a jeho spolubydlící se museli permanentně zamykat, protože nikdy nevěděli, kdy je mohou nezvaní hosté navštívit.
"Napsala jsem je na takzvanou černou listinu a vrátní je museli vyhodit, když se na koleji objevily," popisuje Pyšvejcová. Také všem zaměstnancům zakázala podávat jakékoli informace o Tomáši Kočím. "Třikrát žena opravdu volala a snažila se zjistit, kde bydlí," říká. Vedoucí koleje se snažila studentovi pomoci. Narazila.
"Byla jsem úplně v šoku, že je něco takového možné. Zavolali jsme vždycky policii, která ženy odvezla za hranice svého rajonu, ale víc s nimi nezmohla. Takže za dvě hodiny nám tu křičely zas," říká Pyšvejcová. Ženy mimo jiné přespávaly ve křoví a starší z nich běžně šplhala na stromy, aby měla z výšky lepší přehled o tom, co pronásledovaný Tomáš dělá.
"Kolej zčásti funguje jako hotel a měla jsem hodně problémů vysvětlovat hostům, co to tu máme za atrakci," dodává Pyšvejcová. Nyní jsou výstupy v areálu kolejí méně časté, Tomáš jezdí do Prahy jen párkrát do měsíce. A zásadně autem, aby jeho pronásledovatelky nemohly cestovat přímo s ním v autobuse.
Policejní psycholožka Ludmila Čírtková předpokládá, že v případě starší ženy jde o duševní poruchu, která se přenesla i na dceru. "Tomáš Kočí za to, co se mu děje, vůbec nemůže. Nedá se říct, že by existovala nějaká příčina, proč se zaměřily právě na něj," říká Čírtková.
Matka s dcerou se přitom mnohdy vzájemně fyzicky napadají. Tomáše si zatím nedovolily udeřit. "Ale jejich chování je čím dál horší, stupňuje se to," říká pronásledovaný student.
