"Snažíme se udělat maximum, aby toto místo nebylo jen tichým symbolem naší státnosti, ale i moderním muzeem, kde se především mladší generace bude moci seznamovat s důležitými momenty naší novodobé historie," vysvětluje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Prvorepublikovou architekturu monumentálního památníku doplnil třeba zasklený podchod před vstupem do hrobu Neznámého vojína nebo nástavby panoramatické kavárny ve východní části. Na střeše památníku byla vybudována vyhlídková terasa s impozantním pohledem na Prahu.
Terasa je také jediným místem, kam se v památníku po rekonstrukci nedostane vozíčkář. Nově je totiž možný do celého objektu bezbariérový přístup.
Památník nebude jen muzeem
Objekt nezůstane pouze výstavním prostorem. Národní muzeum připravuje program, který má památník oživit. Hned po otevření jsou naplánovány první koncerty, workshopy, divadelní představení a aktivity pro školy.
Při jejich výběru po zkušenostech z minula chtějí být muzejníci mimořádně opatrní. "Nehodláme památník komerčně využívat," potvrzuje Lukeš. Muzeu totiž bylo vyčítáno, že se v budově konaly večírky a diskotéky, a střecha památníku dokonce posloužila jako kulisa pro focení erotických fotografií.
Většinu památníku zabírá nová expozice věnovaná dějinám 20. století – Křižovatka české a československé státnosti. "Národní muzeum zaplňuje mezeru, protože v České republice doposud chyběla expozice o našich moderních dějin," vysvětluje vedoucí oddělení novodobých českých dějin Národního muzea Marek Junek.
Ta zachycuje významné křižovatky našich dějin, kdy se doslova měnila historie. Zabývá se pěti základními momenty – rokem 1918, 1938, 1948, 1968 a pádem komunismu spolu se zánikem Československa v roce 1992.
"Každá z křižovatek je založena na prezentaci osob, které určitým způsobem vyjádřily své postoje k vývoji státu a státnosti," popisuje Junek.
Kubišovo sako a Tigridův psací stroj
Návštěvníci také uvidí sako Jana Kubiše, který provedl atentát na Heydricha, poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení, osobní předměty spjaté s Janem Palachem, psací stroj používaný Pavlem Tigridem nebo šachové figurky, které ve vězení vyrobil z chleba Milan Šimečka.
Expozice využívá i některé další části památníku, například Kolumbárium, Síň Rudé armády nebo podzemí, kde bylo Gottwaldovo mauzoleum.
Vítkovský památník by měl být v budoucnu jednou ze zastávek projektu Muzejní míle, jehož trasa začne v Národním muzeu a přes Muzeum hlavního města Prahy, Železniční muzeum a Vojenské muzeum bude končit na Vítkově.
jezdecká socha jana žižkyI po velké opravě zůstává na Vítkově jedno místo, které nutně potřebuje zásah restaurátorů. Je to jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova, největší jezdecká socha v Evropě. "Oprava sochy přijde na řadu příští rok," slibuje vedoucí oddělení novodobých českých dějin Historického muzea Marek Junek. Prvorepubliková socha Bohumila Kafky prošla restaurátorským průzkumem a Národní muzeum má na její opravu nachystáno 30 milionů korun. Oprava více než šestnáctitunového kolosu bude náročná. Sochu je totiž potřeba nejprve rozebrat na jednotlivé díly, následně je třeba vyjmout původní železobetonovou konstrukci, nahradit ji novou z nerezavějící oceli a sochu opět poskládat. Už v zimě bude upraven a rekonstruován hrob Neznámého vojína, který se nachází pod sochou Jana Žižky. Hotovo bude už na jaře příštího roku. "Vedle bojovníka od Dukly spočinou ostatky neznámého vojína z mohyly nedaleko ukrajinského Zborova, kde se uskutečnila první z bitev našich legií v 1. světové válce," vysvětluje Burian. Původní ostatky vyzvednuté u Zborova v roce 1922 beze stopy zmizely po roce 1945. |
