Reklama, kterou letiště má, je však úplně jiná, než by si majitel, finanční skupina Penta, představoval. Obce v okolí jsou totiž proti plánované výstavbě, a tak si už dokonce zaplatily vlastní protikampaň. Nelíbí se jim hlavně hluk a zhoršení životních podmínek, které by provoz letiště přinesl.
Zpožděný start
Konkurence Ruzyně už teď nabrala velké zpoždění. Když Penta před více než dvěma lety s plánem vyšla na veřejnost, mluvila o spuštění provozu v letošním nebo příštím roce. Nový plán však už počítá se startem někdy v roce 2012 nebo 2013.
Letiště Vodochody teď dopracovává studii o vlivu na životní prostředí podle připomínek, které dostalo v první fázi povolování stavby. "Příští rok bychom ji chtěli dopracovanou znovu odevzdat. Sehnat některá data je hodně složité, například imisní parametry leteckých motorů," říká šéf Letiště Vodochody Martin Kačur.
Obce mají proti letišti hodně výhrad. "Obáváme se hlukové zátěže, dopravního kolapsu a možnosti ekologické katastrofy," vypočítává starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček. Podle Kačury se však obce samy snaží na letiště hodit některé vlastní problémy - například nový sjezd z dálnice.
"Situace v dopravě je už dneska v regionu nevyhovující," tvrdí Kačur. Firma je podle něj připravena část nového sjezdu zaplatit, ale ne celý. Odmítá i obavy z nebezpečí pádu letadel do chemiček v okolí. "Už dnes při přiblížení na Ruzyň letí letadla stejným směrem, jen o tři sta metrů výše," dodal Kačur.
Martin Kačur
|
Někdejší šéf ruzyňského letiště teď objíždí jiný druh letišť, než na jaký byl dosud zvyklý. Nízkonákladové terminály jsou sice často terčem posměchu drahých letišť a aerolinek, v Evropě však díky rozmachu irského Ryanairu zažívají velký boom. "Objíždíme různá nízkonákladová letiště po Evropě a čerpáme inspiraci. Nikde ale není klasické letiště jen pro nízkonákladové společnosti, takže si bereme z každého něco, hlavně to nejlepší," dodal Kačur.
Vodochody mají být striktně pro levné aerolinky. Nenajdete tu například nástupní mosty - jsou zbytečně drahé a zdržují, lidé budou nastupovat po schůdcích. Chybět bude například prostor pro přestup - nízkonákladovky létají pouze z bodu A do bodu B a nenabízejí přestupy. Vybavení i architektura bude podstatně jednodušší než na Ruzyni.
"Chcete zaplatit za letenku deset korun navíc, protože k letadlu půjdete po koberci?" ptá se Kačur. Podle něho však nepůjde jen o plechovou halu, cestující musí mít z terminálu a letiště dobrý dojem.
Letiště bude vybavené jen pro letadla Boeing 737 a Airbus 320, rozhodně ne pro větší stroje. Odpadá tak možnost na dálkové lety asijského nízkonákladového obra AirAsiaX.
Třetinová Ruzyně
Letiště ve Vodochodech má za rok odbavit kolem tří a půl milionu cestujících. Tedy ani ne třetinu počtu cestujících na Ruzyni. Denně by tu mělo ve špičce přistát a vzlétnout až 70 letadel. Firma už proto jedná prakticky se všemi nízkonákladovými dopravci v Evropě o tom, zda budou létat do Vodochod.
Na Ruzyni tvoří nízkonákladoví dopravci zhruba čtvrtinu cestujících, jejich podíl však neroste. Ti největší, Ryanair a easyJet, v Praze naopak spíše vyklízejí pozice. Pro Ryanair je Praha například jedním z nejdražších, i když současně nejluxusnějších letišť v celé síti.
Nízkonákladoví hráči nejsou rozhodně snadní soupeři. Například Ryanair by nejradši, aby nemusel na letišti platit nic a ještě mu terminály za cestující doplácely. „Jednání s dopravci jsou tvrdá, návyky Ryanairu převzaly už i ostatní společnosti,“ dodal Kačur.
Kačur má s letišti dlouholeté zkušenosti. Jako šéf Ruzyně se zasloužil o jeho rozvoj, ale "proslavil" se i tím, že nekoupil pozemky, které nakonec mnohonásobně dráž muselo letiště vykupovat právě od Penty. Pochybení však odmítá.
Terminál má Pentu přijít na zhruba tři miliardy. Podle Kačura má projekt stále dobrou návratnost a finančníci z Penty letiště nebudují na míru jinému strategickému vlastníkovi.
Provoz letiště ve Vodochodech roste už teď, především díky výcvikovým letům. Ty letos tvořily většinu z celkových 7 300 letů, kterých bylo vloni 4 400. Zhruba patnáct procent pak tvoří lety se soukromými tryskáči.
