"Celkové náklady se uvádějí ve výši 400 milionů korun," říká Věra Jakubková, členka dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury.
ŘVC už vybralo firmu, která mu mosty zatím jen na papíře zvedne a opraví. Zakázku na vypracování projektů v součtu za zhruba osm milionů korun vyhrály VPÚ-DECO a Sudop.
Zvedat se má soubor mostů na plavebním kanále v Praze-Troji a mezi Vraňany a Hořínem, což je úsek těsně před místem, kde se vlévá Vltava do Labe. Oprava čeká celkem dvanáct mostů různých velikostí: od malých lávek až po železniční.
Správci vodních cest zatím k plánovaným investicím nejsou příliš sdílní. Podle mluvčího úřadu Václava Straky není možné ani říct, kolik budou úpravy stát, ani kdy se začnou provádět. "Dokud nebude zpracována projektová dokumentace, nelze výši nákladů ani odhadovat," tvrdí Straka.
Po přestavbě mostů se podjezdná výška, tedy vzdálenost mezi hladinou a mostem, zvýší ze čtyř a půl na sedm metrů.
"Důvodem zvyšování je umožnit využití plavebních kanálů i pro vyšší lodě," vysvětlil Straka.
Vyšší mosty nám nepomohou, říkají dopravci
Podle Jakubkové se však jedná o zbytečnou investici: "Celé zvedání mostů je nesmysl, neboť nelze zvednou historický most v Drážďanech a zajistit tak podjezdnou výšku na celém toku Labe, které na Vltavu navazuje, až do Hamburku."
Z nápadu nejsou příliš nadšeni ani majitelé lodí. "Je to absurdní a nesmyslné," odmítá přestavbu právní zástupce několika českých říčních dopravců Aleš Pejchal. "Pokud není zaručena plavební hloubka, pak nemá smysl stavět mosty," objasňuje.
Vodní dopravce totiž trápí zejména problematická splavnost Labe mezi Ústí nad Labem a Děčínem. Kvůli tomu nemohou celoročně využívat ani Vltavu na jejím dolním toku.
Mělká řeka jim navíc neumožňuje nasadit větší lodě a více je naložit. "Pro nákladní dopravu je to naprostý nesmysl a zbytečná investice," říká jeden z rejdařů.
Na jméno už mluvit nechtějí: když loni kritizovali zvedání mostů na Labi, měli s tím podle svých slov hodně problémů.
Přitom ani tato investice vodní dopravě kvůli problémům u německých hranic nepomůže. Labe je nyní plně splavné jen zhruba kolem padesáti dnů v roce a dopravci navíc pod mosty na dolním toku Vltavy, pokud se tam po Labi vůbec dostanou, bez problémů proplouvají.
Rozvoji dopravě na Vltavě navíc podle rejdařů brání také fakt, že řeka nesplňuje ani minimální hloubku koryta 2,5 metru, což vyžadují mezinárodní normy.
Proč se mají mosty zvyšovat právě ze čtyř a půl na sedm metrů? Tato výška by totiž umožnila dopravcům naložit na nákladní lodě ještě jedno patro kontejnerů.
Proti tomuto vysvětlení však mluví skutečnost, že v Mělníce na Labi, tedy těsně před začátkem prvního úseku, v němž by měly být mosty navýšeny, je velký kontejnerový přístav, kde už dnes nákladní lodě většinou končí. Navíc v Praze přístav prakticky zmizel: v Holešovicích se jeho areál pomalu mění na bytovou zónu.
Ředitelství vodních cest však argumentuje také tím, že zvedání mostů zlepší jejich stav a pomůže i silniční dopravě. "Rejdaři nám žádné oficiální připomínky proti této stavbě ani nepřednášeli," říká mluvčí Starka. Dopravci však tvrdí, že plány neznali a dozvěděli se o nich až poté, co je kontaktovala s dotazem MF DNES.
Zvedání mostů odstartovalo v roce 2007, kdy se začaly s přispěním evropských fondů zvedat mosty v Nymburce, Poděbradech a Kolíně. Zejména posledně jmenovaný čelí za výši investice přes miliardu značné kritice jako zbytečný, právě kvůli nesplavnému Labi.
Velké peníze proudí do Vltavy i na horním toku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou. Investice mají rozproudit podél Vltavy cestovní ruch. ŘVC už vypsalo minulý týden další soutěž za 400 milionů korun na úpravy řeky u Hluboké nad Vltavou.
