Na jedné literární soutěži mi kdysi vysvětlili: "Když lidé o vašich básních říkají, že jsou zajímavé, tak se jim nelíbí, ale neví, jak to říct."
Vzpomněl jsem si na to, když se mi jako hodnocení vegetariánské restaurace Avatár, inspirované indickou kuchyní, dralo na mysl slovo "zajímavá". Ona totiž zajímavá opravdu je.
Vegetariáni drží spolu, ale špatně vaří
Tak předně, je to zřejmě nejlevnější restaurace typu "vše, co sníte", se
recenze restauracíRestaurace Avatár Mendlovo náměstí 10, Staré Brno Recenze: 45 % Své názory pište na recenzerestauraci@mfdnes.cz |
Za druhé, Avatár má kultovní status. Z webu zjistíte, že jim hosté nosí přebytky ze zahrad a od jedné paní dokonce dostali kamna.
Přičtěte k ekonomickému modelu "vegetariáni sobě" milou obsluhu, vodu z kohoutku zdarma, stylové kovové tácy a denně novou nabídku, a vyšla by vám báječná restaurace, kdyby... Kdyby tu lépe vařili.
Vyplivnuté sousto nezůstalo v ubrousku samo
Jídlo sice na strávníky čeká ve varnách, ty ale při mých návštěvách nic nezahřívalo. Pod štosem kovových táců hořela jediná svíčka - tác vespod byl tedy asi rozpálený, jenže hosté si berou ty chladné seshora. Výsledek? Studené jídlo.
Místní specialita, či dva, tedy pikantní brambory s dýňovými semínky a rozinkami, navíc po zřejmě celodenním lenošení vmíse seschla. Škoda, protože být to teplé a čerstvé, mohl bych se po tom utlouct.
Luštěninový dál mi chutnal nejvíc z hlavních pokrmů. Škoda že se kořeněná hrachová polévka jí z mělkého kovového tácu lžící tak špatně a nedostanete tu placku, kterou byste si mohli pomoci.
Jídlo nebylo teplé. Škoda
K rýži basmati nelze mít výhrady, kromě té jedné velké - měla být teplá. Sabží, směs brambor, mrkve, květáku a další zeleniny, mohla být silněji kořeněná, aby si ji člověk užil i po výrazném dálu.
Hlavně jsem v ní dvakrát narazil na tvrdou slupku z cukety. Dlouho se mi nestalo, že bych v restauraci nějaké nechutné sousto plival do ubrousku. A nezůstalo tam samo.
Podobný problém jsem vzápětí měl s jablečným čatní. Bylo pikantní i sladké zároveň a užíval jsem si jej do chvíle, než jsem narazil na tak tvrdý kus jádřince, až jsem se lekl, co do dezertu kuchaři spadlo.
V Avatáru se hodně vaří ze sóji. Přílohové placky neumí připravit chutně v žádné vegetariánské restauraci, kterou jsem kdy zkusil, a Avatár v tomto nepřekvapil.
Zato kelímek sójových kousků jsem si užil, a to přesto, nebo spíš právě proto, že šlo jen o kousky sójového masa osmažené se sójovkou na oleji. Není to velká kulinařina, ale za deset korun dobrý kauf.
Výborné sladkosti, jaké vám babička nedělala
Halva s kokosem a kardamomem ani náznakem nepřipomínala tvrdé halvy, které koupíte v obchodech se zdravou výživou nebo přivezete jako suvenýr z Ukrajiny.
Byla měkká, šťavnatá, připomínala spíš buchtu, a chutnala dobře. O den později jsem jako dezert vyzkoušel karamelovou. Spolu s kokosovou koulí za devítikorunový příplatek, plněnou šťavnatými rozinkami, jsou to tři jídla z Avatáru, která můžu doporučit.
Je škoda, že tu umí tak dobře jen dezerty. Kvůli chybám v hlavních pokrmech i jejich servírování si Avatár nezaslouží lepší než průměrné hodnocení - a i na to jej vytahuje jen sympatický ekologicky šetrný přístup provozovatele a možnost naložit si za jednu stravenku na tác, kolik jídla chcete. Pokud sem vyrazíte, radím vám: jděte po sladkém.
Čtěte v sobotní MF DNES: Aktuální díl seriálu Recenze restaurací čtěte v sobotních přílohách Brno a Jižní Morava.
