Podle pátečních zpráv NASA představila "první důkaz, že život se na Zemi mohl dostat z vesmíru, nebo přinejmenším jeho vývoj ovlivnil." Máme tedy důkaz, že život přišel na Zemi z vesmíru?
K žalosti všech milovníků odvážných hypotéz zní odpověď: ne. Provedeme vás zdůvodněním verdiktu.
Odkud se zpráva vzala?
Práci, která zprávu inspirovala, vydal známý a vysoce hodnocený vědecký časopis PNAS. Dostupná je v plném znění z této stránky. Hlavním autorem práce je Michael Callahan z Goddardova střediska při NASA. Pod prací je podepsáno ještě sedm dalších autorů z Goddarova střediska nebo z významných amerických univerzit.
NASA k ní vydalo tiskové prohlášení. To už bylo méně skromné než samotná práce. Podle něj vědci pracující z rozpočtu NASA našli "důkazy", že stavební kameny naší DNA nejspíše vznikly ve vesmíru. Stačil ještě krok a na světě byla zpráva o "původu života z vesmíru".
Jaký je obsah původní práce?
Callahnův tým zkoumal 12 meteoritů, patřících do poměrně malé skupiny tzv. uhlíkatých chondritů. V těchto tělesech se objevuje celá škála složitých sloučenin uhlíku, které se označují jako organické. (Je to jen rozlišovací označení, neznamená to, že by musely tyto látky vznikat v organismech.)
Tým se zaměřil především na takzvané dusíkaté báze. Molekuly z této skupiny slouží jako důležitý stavební kámen DNA (a také RNA). Vědci zkoumali množství různých dusíkatých bází v meteoritech.
Co zjistili?
Ve třech meteoritech objevili nečekaně velký počet dusíkatých bází. Důležité podle autorů je především to, že některé báze se prakticky nevyskytovaly v okolním prostředí (ve vzorcích antarktického ledu či půdy) a i jinde na Zemi jsou minimálně velmi vzácné.
Autoři z toho vyvozují, že alespoň část dusíkatých bází v meteoritech mohla přiletět z vesmíru spolu s meteority. Předestírají možnosti, že meteority mohly na Zem přinést předem "prefabrikované" chemické díly, které pak mohly usnadnit vznik života.
Ale když se "vesmírné" dusíkaté báze na Zemi nevyskytují, tak je pozemská DNA přece nemůže využívat, ne? Tak jak mohly napomoci vzniku života?
Ano, dnes život tyto sloučeniny (2,6-diaminopurin a 6,8 diaminopurin) nepoužívá. Ale v minulosti to mohlo být jinak.
Vědci se domnívají, že na začátku éry života na Zemi sloužila jako nosič dědičné informace nikoliv DNA, ale molekula RNA. Až později se situace obrátila a RNA dnes využívá jako hlavní "harddisk" jenom malá část života. U většiny tvorů plní dnes RNA například roli "kurýra" nosícího povely od DNA. (Což neznamená, že by RNA nebyla nezbytná pro život buňky.)
V "RNA dobách" mohl život podle teoretiků klidně využívat i celou řadu dnes nepoužívaných součástek. Z nějakého důvodu se neosvědčily a musely z kola ven. Mezi vyřazené by mohly patřit i exotické dusíkaté báze objevené v meteoritech.
Jaký je důkaz, že z vesmíru pochází i ty dnes životem používané báze?
Žádný, alespoň žádný přímý. Autoři studie jen říkají, že část bází v meteoritu je nejspíše z vesmíru, a je tedy dost dobře možné, že jsou z vesmíru i ty ostatní. Nemohou to ale přímo dokázat (např. izotopová analýza dusíkatých bází je z technických důvodů prý nemožná).
Jde o první důkaz, že stavební kameny života mohly přijít z nebe?
Ne. U aminokyselin (základních stavebních kamenů bílkovin) z meteoritů se dají předložit poměrně solidní argumenty, které nasvědčují jejich mimozemskému původu. Obsahují například varianty některých prvků (izotopy) ve větším či menším množství, než je tomu u podobných látek vzniklých na Zemi.
Neexistuje ovšem už vůbec žádný důkaz o tom, že by se tyto nebo jiné látky z vesmíru aktivně podílely na vzniku života na Zemi. I proto, že není jasné, kdy a jak se život začal vyvíjet.
Co až se příště objeví zpráva o životě z vesmíru?
S vědomím, že se může plést, Technet přesto doporučuje nevěřit zprávám o životě cestujícím vesmírem. Pokud to samozřejmě nebude zaručená zpráva od nás, třeba jako ta, že pozemské elity se stěhují na Měsíc.
Ale pokud máme odpovědět vážněji, řekli bychom, že pořídit důkaz o mimozemském původu života je téměř nemožné. Skoro vždy je jednodušší a pravděpodobnější vysvětlení, že jde o nějakou chybu. Vzpomeňme si na poprask kolem "arzénové" bakterie, o kterém jsme psali zde.
Disciplína zabývající se mimozemským životem, dnes známá jako astrobiologie, má nevýhodu, že je velmi zajímavá pro média (a samozřejmě i čtenáře, abychom v tom nebyli sami). "Skandály" odrazují seriózní výzkumníky a přitahuje slávychtivé (vědce nebo ne).
Mikrobioložka Rosie Redfieldová, jedna z hlasitých kritiček metodiky studie o "arzénové" bakterii, se dokonce na svém blogu provokativně zeptala: Ví někdo vůbec o nějaké dobré vědecké práci z astrobiologie? A že by vzápětí byla zavalena odkazy na pamětihodné studie, to se říci nedá.
